ŘKF Jílové

Od roku 1384 je zde připomínána plebánie, od roku 1832 lokálie a v roce 1849 vzniká samostatná farnost. Matriky se dochovaly od roku 1669. Nejstarší doklad o Jílovém je z roku 1348. Mimo farní kostel Nejsvětější Trojice v Jílovém, je na Sněžníku kaple Jména Panny Marie. Kostel v Jílovém byl před časem opraven a vymalován. Konají se zde pravidelné bohoslužby a opraveny byly i varhany. Kaple na Sněžníku na vymalování teprve čeká.

Napište nám Zpět do menu



Farnost Jílové zahrnuje následující části:

Jílové Částečně zpracováno
Kamenec
Kamenná
Martiněves
Modrá
Sněžník Částečně zpracováno - NOVÉ




Jílové

Kostel Nejsvětější Trojice

Historie, architektura, interiér

Farní kostel v místě existoval již roku 1352. Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1682. Roku 1859 vyhořel a byl následně přestavěn v historizujícím stylu. Jedná se o jednolodní stavbu se dvěma přístavky po stranách.

Varhany

Nejstarší zmínka o varhanách v jílovském kostele je z roku 1724, kdy jsou zaznamenány v souvislosti s nimi určité výdaje. Nelze vyloučit, že se týkaly nově postaveného nástroje. Jeho stavitelem by v tom případě mohl být saský varhanář J. Standfuss, který se později usadil v Libouchci a v roce 1737 jílovské varhany přeladil. Byl to patrně opět Standfuss, kdo 1749 nově sesadil měchy. V roce 1761 opravil nástroj varhanář Mikuláš Bergmüller z Vroutku, jenž cestoval po Čechách; v letech 1836, 1841 a 1842 byly provedeny drobnější opravy a v r. 1850 byly vyspraveny tři měchy.

Varhany tehdy měly osm rejstříků a roku 1857 se již nacházely ve špatném stavu. K jejich opravě však nedošlo, neboť 17. června 1859 starý kostel shořel.

Do obnoveného kostela dodal nové varhany v r. 1865 mistr Josef Prediger z Albrechtic u Jablonce nad Nisou - varhanář, který ve 2. pol. 19. stol. proslul po celých Čechách. Jednomanuálový nástroj v rozložité pseudorománské skříni měl dvanáct rejstříků. V r. 1887 byly varhany opraveny a r. 1898 nově štafírovány. Počátkem 20. století je jistě opravovali místní hudebníci a truhláři Thielové. Prospektový principál padl za oběť rekvizici v r. 1918.

Varhany kostela Nejsvětější Trojice v Jílovém

Jílovské varhany jsou jako klasický nástroj se zásuvkovými vzdušnicemi ukázkou mistrovského uměleckořemeslného díla. Po poslední opravě se zařadily k nejkrásnějším památkám svého druhu. Po zvukové stránce zaujmou ušlechtilým vyzněním v prostoru. Přispívá k tomu i osmistopý principál - byť novější (zinkový), je citlivě intonovaný. Mezi množstvím fellerovských varhan je nástroj cenným zástupcem varhanářské produkce jiné provenience. Od fellerovských varhan se liší zvukově, nikoli však dispozičně.

Od poslední opravy již uběhl nějaký čas a uvnitř nástroje lze pozorovat aktivní červotoč. Také se vyskytují některé závady. Nástroj by si zasloužil odborné restaurování.

Manuál má rozsah C - c3, pedál C - c1. Dispozice varhan:

Manuál:
Principál 8
Flétna 8
Burdon 8
Salicionál 8
Oktáva 4
Fugara 4
Kvinta 3
Superoktáva 2
Mixtura 1 1/3, 4x
Pedál:
Subbas 16
Oktávbas 8
Superoktáva 4
Nahoru




Kamenec

Prozatím není zpracováno.

Nahoru




Kamenná

Prozatím není zpracováno.

Nahoru




Martiněves

Prozatím není zpracováno.

Nahoru




Modrá

Prozatím není zpracováno.

Nahoru




Sněžník

Kaple Panny Marie ve Sněžníku
Ing. Karel Stein

Kromě velké kaple Panny Marie se ve Sněžníku nachází také malá kamenná kaplička. Najdeme ji při hlavní silnici nedaleko křižovatky, kde stojí Hřebenová chata, a to 200 metrů na jih. Má zajímavou historii.
V roce 1844 ji nechal postavit Ignaz Werner ze Sněžníku číslo popisné 25, a to z vděčnosti za záchranu své krávy. Když s ní na podzim léta Páně 1842 vyorával brambory, kráva se nečekaně propadla do staré šachty. Skrytá šachta, zakrytá zeminou, se zde zachovala po hornických pokusech ze 16. století. S velkými potížemi a za pomoci sousedů se nakonec podařilo krávu ze štoly vyprostit.
O kapličku se po roce 1945 již nikdo nestaral. Chátrala tak dlouho, až z ní zbyly rozvaliny a výklenek posloužil jako skládka odpadu. V poslední chvíli se jí ujal Petr Zámiš z Děčína, který ji se svým otcem a s přáteli po řadu let opravoval. Také Městský úřad v Jílovém renovaci kaple podpořil finacováním obrazu svaté Trojice. Autorem této olejomalby, která nyní zdobí výklenek kaple, je malíř Petr Nesvadba z Děčína. de . Při této příležitosti hledáme pamětníky, kteří si kapličku vybavují po roce 1945, případně vlastní její starou fotografii.
Znovu obnovená kaple byla vysvěcena děčínským farářem Františkem Jiráskem v sobotu 13. října v 14:40.

Kaple na Sněžníku

Nahoru



Zpět do historie


Napište nám Zpět do menu