ŘKF Dolní Žleb

Do farnosti patří jen samotná obec Dolní Žleb. Jako farnost existuje od roku 1853 (lokálie od roku 1784), matriky se dochovaly od roku 1780. Nejstarší doklad o Dolním Žlebu je z roku 1579. Do farního kostela, Nejsvětější Trojice, konáme nyní pravidelné poutě vždy o 1. neděli v měsíci. Tento kostel by vyžadoval brzkou generální opravu.

Napište nám Zpět do menu



Tato farnost nemá žádné jiné části.





Dolní Žleb

Kostel Nejsvětější Trojice

Historie, architektura, interiér

Na místě původní kaple postavené roku 1747 stojí jednolodní kostel s hranolovou věží nad průčelím, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Vystavěn byl roku 1830 a nově svěcen 1831. Jedná se o stavbu pozdně barokní, jednolodní s obdélným, užším trojboce uzavřeným presbytářem. Malá obdélníková sakristie je umístěna po severní straně. Západní průčelí je tříosé, s pilastry. Ve stření části je pravoúhlý portál s trojúhelníkovým nástavcem a velké segmentové vpadlé pole. Nad kladím je hranolová věž s lizénovými rámci, oválným oknem v dolním a polokruhově zakončeným oknem v horním pásmu a s římsou, nad hodinami proloženou polokruhem. Po stranách věže nad bočními osami fasády jsou křídlaté zdi, na jejich náběhu sochy sv. Jana Nepomuckého a světice bez atributu. Věž je kryta čtyřbokou jehlancovou střechou. Boční fasády členěny v nárožích a ve střední širší části lodi pilastry a obdélníkovými, polokruhem zakončenými a polokruhovými okny.

Presbytář je sklenut velkou konchou s dvěma postranními lunetami. Po stranách jsou polokruhová okna a po severní straně je obdélníkový vstup do sakristie. Triumfální oblouk je široký, segmentovaný. Loď má valenou klenbou s malými lunetami. V užší západní části lodi kostela je na dvou hranolovitých pilířích a dvou přízedních polopilířích na třech obloucích kruchta, s balkónovitě vyloženou východní částí. Západní část je oddělena dvěma pilíři a otevřena třemí oblouky, jako v přízemí ve středu polokruhovými a po stranách převýšenými. Podkruchtí i kruchta jsou sklenuty plackami s pásy. Podél bočních stěn lodi asi do poloviny její délky pokračuje kruchta užšími rameny na krakorcích.

Ze zařízení je zde pseudorokokový hlavní oltář Nejsvětější Trojice z 19. století s novodobým hlavním obrazem a rokokovými obrazy v rokokových rámech nad bočními brankami. Kazatelna je pozdě barokní z konce 18. století. Křtitelnice má barokní soškou Křtu Kristova.

Velice zajímavé údaje o obci lze nalézt v kronice Dolního Žlebu od učitele Emila Illmana, narozeného 21. 9. 1878 v Šandavě u Verneřic. Kronika je napsána roku 1930 podle písemných údajů.

Lze se dočíst například, že v Dolní Žleb (obec v údolí Labe mezi pískovcovými skalisky 134 m nad mořem) byl svého času dost činorodý: Dobrovolný hasičský spolek (založený r. 1903), Německý pěvecký spolek, Dětský školní podpůrný spolek (založený r. 1920), Spolek místní skupiny Němců, Německý kulturní spolek (založený r. 1926), Sekce dělnického spolku tělocvičného a pěveckého (založený r. 1929).

Dále se píše: "Roku 1737 bylo dáno povolení ke stavbě kostelíka, ale pro vypuknuvší válku byla stavba odsunuta a začalo se s její realizací r. 1747, kostel byl jen ze dřeva a byl postaven z dobrovolných příspěvků. Roku 1757 darovala paní Marie Löslová, zdejší mlynářka, 15 zlatých pro kostel. Roku 1829 byl tento kostel zbourán a postaven nový, roku 1830 byl na něj umístěn kříž a kopule."

Varhany

V pamětní knize fary Dolního Žlebu je kresba původní kaple, postavené roku 1747. nacházely se v ní malé varhánky, uváděné roku 1788 již jako staré a špatné. Toto zjištění opravuje tradovanou chybnou zprávu o tom, že sem v roce 1806 prodal své první dílo Franz Feller z Libouchce. Snad zde libouchecký varhanář jen opravoval starý nástroj.

Opotřebený pozitiv byl však skutečně vystřídán varhanami z Fellerovy dílny, zhotovenými pro nový kostel (1830) již v roce 1831 a v květnu 1833 postavenými na kůr. Rozpočet a návrh na mramorování skříně podal v roce 1844 Franz Lohre z Děčína. (Dnešní nestylový hnědý nátěr pochází až z pozdější doby.) Opravy, ladění a renovaci varhan provedli v září 1856 bratři Fellerové a pak v létě 1897 firma Schiffner. Při opravě roku 1911 je uváděn Thiele z Jílového, jenž zde pracoval i v květnu 1924, kdy byl nástroj renovován a prospekt, od roku 1918 prázdný, byl osazen zinkovými píšťalami. Jednu z posledních oprav provedl roku 1935 teplický varhanář L. Hauser.

Varhany klasické konstrukce mají dnes zčásti pozměněnou dispozici. Když se počátkem 20. století zdály být nemoderní, plánovala se stavba nového nástroje, na který začaly být skládány peněžní dary. Nakonec však byl upraven původní nástroj.

Varhany jsou umístěny hluboko na kůru pod obloukem. Za nimi u zdi je skříň se dvěma klínovými měchy (nad sebou) s nožním ovládáním. Celá skříň je velice dobře vypracovaná. Po mnoha minulých letech, i po dobách nedávno minulých, kdy se z kostela stal sklad, je mechanika funkční. Zato na píšťalovém fondu se vandalové podepsali tak, že je asi 1/3 píšťal buď odcizena, zcela zničena, nebo závažně poškozena.

V sakristii bylo umístěno i malé harmonium, které se 30. srpna 1993 odvezlo do bezpečí na faru do Děčína Podmokel, protože se vandalové několikrát snažili sákristií do kostela proniknout. V současné době jsou činěny na kostele jen nejnutnější opravy. Stav varhan je v důsledku vandalství neutěšený.

Nahoru



Zpět do historie


Napište nám Zpět do menu