K zamyšlení

Je dobré se občas zastavit a zamyslet nad sebou, nad okolím, ... . Jen škoda, že přísun myšlenek se zastavil...


Napište nám Zpět do menu



Leden 2015

Pozdrav z Říma.
Koncem října minulého roku jsem odcestoval do Říma, kde jsem se připojil k týmu mezinárodního duchovního schoenstattského centra. Jedná se o počáteční fázi společného života lidí, zastupujících různé národy a také kultury.
Výstavba centra se blíží ke svému závěru, ale nyní na to navazuje budování živého společenství, které bude vytvářet atmosféru pro přijetí všech příchozích.
Na vánoční svátky jsem přiletěl do farnosti v Děčíně, kde jsem mohl s vámi prožít krásné chvíle. Poslední den v roce jsem opět přicestoval do Říma a vzal jsem sebou svoji sestru Marii, která zde zůstane jeden měsíc. Na Nový rok 1. ledna 2015 jsme byli na mši svaté se Svatým otcem v bazilice Svatého Petra a potom na Anděl Páně na náměstí před bazilikou. Následoval pak zajímavý hudební program, při kterém se vypouštěly větší balony s holubicí, symbolizující mír. Když jsme se k večeru vrátili do mezinárodního centra, měli jsme českou mši svatou, první v novém roce v milostné mariánské svatyňce. Zvláštním způsobem jsme mysleli na farnost, diecézi a celou českou zem. Setrvám zde do konce dubna a pak se vrátím. Čas, ve kterém budeme od sebe vzdáleni, je příležitostí k prohloubení svého duchovního života, jak pro mne zde v tomto prostředí, tak pro vás pod vedením více kněží. Které farnosti se to takto podaří?
Přeji požehnané dny v novém roce 2015, který začínáme.

P.František


Prosinec 2014

Slavnost Krista Krále je jakousi tečkou za uplynulým rokem. Ne, že něco skončilo, ale že něco bylo naplněno. Jak se to podařilo v našem osobním, rodinném, farním životě, to zůstává tajemstvím. Něco možná jsme schopni vyhodnotit, ale většina z toho zůstává skryta. Teprve jednou, až se naplní čas, tak v blízkosti Boží prohlédneme. Co ale teď poznáváme a chápeme, nám má posloužit pro budoucí období. Začínáme dobu adventu. Stojíme na začátku, a tak se nechme oslovit postupně přicházejícími adventními nedělemi. Budeme rozsvěcovat svíce na adventním věnci, a s tím by mělo být i více světla v našem nitru. Pán přichází. Přichází stále znovu a znovu. Každý den se s ním můžeme setkávat. Oslava jeho narození, jeho příchodu mezi nás, je impulzem, který nám může pomoci více jeho blízkost prožívat. Hodně Božího požehnání pro dobu adventu přeje.

P.František - Tanti saluti di Roma


Listopad 2014

Žehná

P. František


Říjen 2014

Měsíc říjen. Hned na začátku máme poutní mši svatou ke cti patrona našeho kostela, sv. Františka z Assisi. Při ní dojde k významné události; budou požehnány nově nainstalované varhany, které dlouhá desetiletí sloužily v mělnickém chrámě. Všichni jsou srdečně zváni. Celá záležitost kolem varhan se mohla uskutečnit jen díky mnoha dárcům a také pomocníkům.
V tomto měsíci také dojde k začátku období, ve kterém budou mít farníci možnost setkat se s řadou různých kněží. Půjde o období 6 měsíců. Mohl bych toto období nadepsat: pozván a poslán. Byl jsem pozván zúčastnit se života v mezinárodním duchovním centru v Římě. Jedná se o centrum schönstattského hnutí, které v kontaktu s ostatními hnutími a duchovními komunitami propojuje křesťany různých národností a kultur pro novou evangelizaci. V blízkosti Svatého otce, pro církev, pro celý svět. Byl jsem pozván, ale také poslán. Bez vyslání otcem biskupem, by se to nemohlo uskutečnit. Vím, že je to zásah do běhu farnosti, ale je to jen na přechodnou dobu. A jistě toto duchovní propojení s centrem celé církve bude i duchovním přínosem, když to dobře prožijeme. Je to dar, ale i úkol. Rád budu denně posílat požehnání pro naše město i pro celý kraj, kde žijeme.

P. František


Září 2014

Žehná

P. František


Srpen 2014

Polovina prázdnin je zde. Jak to vidí děti? Utíká to? Těší se snad již do školy? To se asi v našich zprávách nedozvíme. Pro nás to ale může být připomínka, že všechno začíná a také pak končí. Ale je zajímavý okamžik, kdy se čas dělí. Nejde o přesné časové dělení, ale můžeme hledat dělítko mezi tím, co bylo a tím co bude. Pohled do minulosti a pohled do budoucnosti. To můžeme sice udělat kdykoliv, ale přece jen jsou určité rozhodující okamžiky, které k tomu přímo vybízejí. Jsou to okamžiky jakéhosi účtování. Tak to můžeme například prožívat každý večer, kdy se ukládáme ke spánku. Jaký byl dnešní den, co nás čeká zítra? Co jsme prožili v uplynulém měsíci, co nás čeká v tom příštím? Můžeme to zkoumat pohledem různých problémů, které nás provázejí, ale také pohledem radostných událostí. Snažme se to vnímat vyrovnaně, aby nám to přineslo hlubší porozumění životu.
Přeji, aby byl srpen měsícem, který vás potěší a povzbudí.

P. František


Červenec 2014

Začínají prázdniny, dovolené.
Tam je zaměřena naše pozornost.
Máme ale ve farnosti jedno aktuální téma, a to je dokončení opravy a rekonstrukce varhan. Aby dílo mohlo být úspěšně dokončeno, potřebujeme shromáždit ještě nějaké finance. Jedná se o částku necelých 100 000 Kč. Kdyby každý z farnosti přispěl 500-1 000 Kč (někdo by mohl pomoci i větším obnosem), bylo by potřebné částky dosaženo. Vím, že každý počítá každou korunu, ale je to mimořádná okolnost. Varhany se nestaví každý rok, je to dar i pro další generace. Nevyskytnou-li se nějaké překážky, tak by se posvěcení varhan uskutečnilo o pouti ke cti sv. Františka 5. října 2014.
Děkuji za pochopení a vaši štědrost.

P. František


Červen 2014

I když nejsou ještě prázdniny, děti si na ně určitě vzpomenou. Už jen pár týdnů, a budou tady. Ale není to zadarmo, člověk ještě musí v učení vyvinout nějaké to snažení. Pak ale, dny her, výletů, táboráků, atd.
Dospělí se zase většinou těší na své dovolené, i když je to dnes jiné, než bývávalo. Máchovo jezero, Jižní Čechy, Vysoké Tatry, Balaton. Dnes to bývá trochu jinam. Nenechme se ale mýlit. Ten základ pravého zotavení je někde jinde, jde o záležitost našeho nitra. Otázka je, co pro to uděláme. Je možné např. část dovolené prožít na duchovních cvičeních. Duchovní cvičení - exercicie. Zúčastnili jste se jich již někdy? Jsou pro různé skupiny lidí. Pro studenty, pro manžele, pro muže, pro mládež a další. Stačí jen, si prohlédnout nějaké nabídky, a zamyslet se nad, tím co by mi mohlo vyhovovat. Vyplatí se to, člověk duchovně ožije. Nebojme se vybočit z vyježděných kolejí.

P. František


Květen 2014

Květen patří k nejkrásnějším měsícům. I když v každém měsíci můžeme objevit něco krásného, zajímavého, tak měsíci květnu se těžko mohou vyrovnat. Kolik tvarů a barev můžeme pozorovat při pohledu na květy. Je to nepřeberné množství krásy, která nás obklopuje. Je to zmnohonásobené paprsky zářícího slunce. Mohlo by nás napadnout, co kdyby se ještě z květů linuly různé melodie? Ale ono tomu tak je. Když ráno začíná slunce zářit a my vidíme tu krásu květů, ozývá se zpěv ptactva. Jsou to jednotlivé zvuky, některé samy o sobě ani nejsou něčím zvláštním, ale dohromady je to překrásný koncert. Není divu, že tento jarní měsíc si lidé vybrali jako měsíc k oslavě Panny Marie. K její osobě ta atmosféra krásy zcela patří. V jejím nitru je bohatství všeho krásného a ušlechtilého. Vybízí nás, abychom o to v našem nitru usilovali. V tom spočívá pak pravá úcta k matce Ježíšově. Využijme dobře tohoto krásného měsíce, aby v našem srdci rozkvetlo to nejkrásnější. "Maria, královno máje, přimlouvej se za nás".
Spolu s vámi volá

P. František


Duben 2014

Teď můžeme říkat ano, jaro je již skutečně zde. Nás ale zároveň zajímá, jak se posunula doba postní. Nebude to již dlouho trvat a budeme slavit Velikonoce. Ta veliká noc, kdy se izraelský národ dostal na svobodu, ale pro nás především ta veliká noc, kdy Kristus přemohl smrt svým slavným vzkříšením. Velikonoce jako svátky jara, to je sice také pravda, protože vždy spadají do období jara, ale to hlavní duchovní poselství, to nesmíme přehlédnout. Kristovo vzkříšení je zárukou i našeho vzkříšení. Každý z nás bude muset jednou opustit tento svět, který je velikým darem a těšíme se z něho. A nutně se objevuje otázka:"A co bude potom?" Věříme, že vzkříšením vstoupíme do nového života, kde budeme v blízkosti Boha a také se všemi těmi, kteří zde s námi žili svůj život. Je jedno slovo, které chce vyjádřit velikou radost ze vzkříšení, a to slovo je ALELUJA. Ať se rozezní v našem nitru.
Velikonoční radost všem přeje

P. František


Březen 2014

Jaro zde ještě není, ale blíží se. Jistě se na ně těšíme, je pro nás znamením nového života. Na jaře vždy také slavíme svátky vzkříšení – Velikonoce. Jsou to ústřední svátky všech křesťanů. K nim ale také nevyhnutelně patří doba přípravy, a tu právě začínáme. Doba postní. Popeleční středa s přísným postem je její vstupní branou a vrcholí Svatým týdnem završeným Hodem Božím velikonočním. Jsme tedy na začátku, máme před sebou 40 postních dní. Více myslíme na utrpení Krista a také se snažíme objevovat hodnotu kříže ve svém osobním životě. Na první pohled se zdá, že je doba postní dobou smutnou. Je to ale doba vnitřního dozrávání, které je spojeno s jistým utrpením, které ale nakonec má vyústit v radostný prožitek vítězství s Kristem. Snažme se objevovat cestu, která nás vede k plné vnitřní svobodě. Především si najděme čas k osobním rozhovorům s Pánem Ježíšem.
Pane, žehnej nám.

P. František


Únor 2014

Měsíc únor, do kterého vstupujeme, je takovým měsícem kritickým. Je zima, jaro je ještě daleko. Doba vánoční je již za námi, a doba postní, doba přípravy na velikonoce, začne až v březnu. Kdybychom se mohli věnovat zimnímu spánku, to by nám asi vyhovovalo. Ale to u lidí není zvykem. Co tedy budeme dělat? Myslím, že by bylo dobré zařadit do svého programu více času na četbu. Dříve také lidé věnovali tuto zimní dobu různým domácím pracím, některým svým koníčkům. Člověk může také koukat na televizi, ale je otázka, zda jde o nějaký kvalitní pořad, nebo jenom o to, nějak vyplnit čas. Nezapomeňme, že jsme odpovědni i za svůj volný čas. Má nám posloužit k odpočinku, k občerstvení. Zkusme se trochu zamyslet, čím se zabýváme, co bychom mohli změnit, co je nějak prospěšné i druhým. A nezapomeňme, únor je kratší než ostatní měsíce, a rychle nám uteče.
Požehnaný rok 2014 přeje

P. František


Leden 2014

Když stojí závodník na startu, neohlíží se nazpět, ani nerozebírá, jak probíhala příprava při tréninku. Jeho zrak i mysl se upírají do budoucnosti, má před sebou cíl, kam chce doběhnout a zvítězit. Stojíme na začátku nového roku, také my bychom měli být zaměřeni na budoucnost. Ale zároveň víme, že to, co jsme mohli v minulosti prožít, skrývá v sobě cenné zkušenosti, které nám mají pomoci. Proto se během té nové cesty ohlédneme občas i dozadu, abychom vyhodnotili, jaké další kroky uděláme. Vzájemně si můžeme přát, aby to byly kroky úspěšné. A to co je také důležité, abychom neběželi sólově, ale navzájem si pomáhali. Povzbudit druhého, když je třeba, pomoci, radovat se, když se druhému něco podaří. Úspěch druhého prožít, jakoby to byl náš osobní úspěch. Co k tomu ještě dodat? Nezapomeňme si vyprosit Boží požehnání.
Ať je rok 2014 rokem požehnaným. To všem přeje

P. František


Prosinec 2013

Slavností Ježíše Krista Krále byl zakončen Rok víry. Neznamená to ale, že bychom došli na konec nějakého srázu, a museli se zřítit dolů. Plynule přecházíme do doby Adventu, a to je pro nás příležitost nového začátku. Tak je to každým rokem, a jistě i letos si to nenecháme ujít. Dobu adventní provází symbolika světla. Na adventním věnci postupně rozsvítíme 4 svíce, a pak už se budeme radovat nejen z dárků, ale také z té skutečnosti, "že se nám narodil Spasitel Kristus Pán". Adventní věnec u někoho slouží jako dekorace, a když se to doplní různými kytičkami, andílky, atd., může to být docela zajímavé. Ale symbol přicházejícího světla nás může obohatit daleko více. V životě je někdy dost šera, dokonce jsou někdy chvíle naplněné temnotou. A právě tehdy nám symbol světla může pomoci rozvíjet světlé, jasné myšlenky. Nejde jen o to, něco si namlouvat, ale uvědomit si určité dějinné skutečnosti, které lidem přinesly světlo naděje. Je to spojené s příchodem Krista. Proto si to také každým rokem znovu připomínáme. Máme na to celý ADVENT, prožijme ho s vnitřní usebraností.
To všem přeje

P. František


Listopad 2013

Téma pro současné a následující týdny je tentokrát zcela praktické. Zároveň je velmi důležité. Jedná se o mimořádnou příležitost získat pro kostel sv. Františka z Assisi solidní klasické varhany, na které je ale potřeba získat potřebné finance. Značná část již byla darována, ale stále je ještě třeba získat potřebný obnos. Je to zároveň příležitost projevit se jako jedna rodina. Ty varhany budou nás všech a ještě to bude dar i pro budoucí generace. Kdyby prakticky každý ušetřil 500 nebo 1 000 korun, někdo možná i víc, naroste znatelně výše našich financí. Můžete to sledovat na vývěsce v předsíni kostela. Všechno stojí nějaké oběti, ale tak to v životě prostě je.
Ze srdce vám všem děkuji za vaši vstřícnost a štědrost. Peníze potřebujeme shromáždit v co nejkratší době, jinak by se mohlo stát, že se nám tato příležitost vytratí.
Pokojné a požehnané podzimní dny přeje

P. František


Říjen 2013

Říkává se: "Konec dobrý, všechno dobré." Nemohli bychom to v naší farnosti, alespoň pro tento měsíc, změnit? "Začátek dobrý, všechno dobré." Na začátku října máme slavnost sv. Františka z Assisi, který je patronem našeho kostela. Sv. František nás může inspirovat mnohým způsobem. V jeho životopisu čteme, že se zasnoubil s paní chudobou. Když slyšíme "chudoba", nemáme chuť utíkat co nejrychleji a co nejdál? Přitom Františkovi byla chudoba zdrojem velké radosti. Jistě nás napadne: "To byl pěkný blázen." A vlastně je to pravda; byl bláznem pro Krista. Kristus jej zcela uchvátil, a nakonec byl František obdarován i Kristovými ranami - stigmaty. My vnímáme chudobu příliš jednostranně, jako chudobu hmotnou. Potřebujeme se jí ale přiblížit v její duchovní podobě. "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království." Prožijme se sv. Františkem tento měsíc.
Hodně duchovní radosti přeje

P. František


Září 2013

Září, září, září. Třikrát vyslovit jméno tohoto měsíce způsobí, že vnitřně se v nás něco rozzáří. Možná, že některé děti na to budou mít jiný názor, když začíná nový školní rok. Nám by to ale mohlo pomoci, vstoupit pozitivně do závěru léta. Vychutnat si krásné dny, kdy se ještě můžeme těšit ze slunce. Zároveň si i zameditovat o plodech, které příroda nabízí a nás vybízí, abychom také přinášeli plody. Blížíme se také k volbám, které ovlivní budoucnost v naší zemi. Koho budeme volit? A budeme vůbec volit? Co na to říkáte? Volit, to by mělo být samozřejmé. Zříkat se volby je nezodpovědné. Koho volit? To není tak snadné, ale mělo by nám být jasné, že by to měl být někdo, kdo bude hájit křesťanské hodnoty, které vycházejí z evangelia. Člověk jako jedinec mnoho nezmůže, ale ve spojení s ostatními, je každý hlas důležitý. Nenechte se zmámit lacinými, populistickými řečmi.
Krásný závěr léta přeje

P. František


Srpen 2013

Jsme v polovině prázdnin. O dovolených se to nedá tak přesně říci, ty se rozprostírají během celého roku. Ale přece jen v létě to bývá nejčastější. Když se teď setkáváme s druhými, tak často padají otázky: "Tak kde jste byli, co všechno jste viděli, s kým jste se setkali, co jste prožili?" A tyto otázky uslyšíme ještě nějakou dobu. V každém případě je to příležitost se s druhými podělit o radost, zavzpomínat, sdělit si určité zkušenosti. Může to posloužit k vzájemnému obohacení. V takovém rozhovoru si člověk i sám uvědomí celou řadu skutečností, které by mu jinak unikly. Nebude to dlouho trvat a vstoupíme poznenáhlu do podzimních měsíců. A tam by zvlášť mohla být hezká příležitost pro vzájemná setkání. Je to určitě lepší, než sedět někde u televize a nechat se "masírovat" různými seriály. Obnovovat živé lidské kontakty, tak jak to kdysi bylo přirozené a normální, to by jistě stálo za pokus. Právě k takovým pokusům přeji hodně požehnání.

P. František


Červenec 2013

Jinak to ani nemůže být. Je zde období prázdnin a dovolených. I když si to třeba nechceme přiznat, přece jen poznáme, že je to určitý zásah do našeho stylu života. Někoho to třeba zasáhne jen okrajově, někdo ale dostane plný zásah. V každém případě je to ale příležitost prožít nějakou změnu, a to je vždy k užitku. Říkává se: "Život je změna." Kéž by letní měsíce pomohly i změně v našem nitru. Nové zážitky, nová setkání s lidmi; to všechno nás může obohatit.
Nezapomeňme to ale také prožívat v duchovní rovině. V podstatě to znamená, že všechno co prožíváme, chceme prožít v Boží přítomnosti. Více na Boha myslet, více se mu svěřovat. Tímto způsobem zakusíme větší hloubku všeho, co budeme prožívat.
Krásné, pohodové léto přeje

P. František


Červen 2013

Pomalu končí školní rok, začíná léto, brzy se bude „lámat“ rok. Jak to na nás působí? Chvilku se ztišme a naslouchejme svému srdci. Možná, že zjistíme, jak je člověk nakloněn více pesimistickému vnímání. Někdo to nazve realistické myšlení. Když ale vědomě chceme vidět věci více v positivním světle, zjistíme, že situace kolem nás můžeme prožívat s větší nadějí, vyrovnaností, že mohou být více projasněné. Záleží na tom, čím se člověk nechá inspirovat. Měsíc, který je před námi, je měsícem, kdy si tradičně připomínáme Srdce Ježíšovo. Snažme se tento měsíc prožít více osobně. Buďme s Ježíšem více v kontaktu. Vědomě mu otevírejme více své srdce. Ať to není jen v oblasti myšlenek, ale prožívejme to více přímo v srdci. V tomto měsíci voláme: „Ježíši tichý a pokorný srdcem, učiň srdce naše podle srdce svého.“

P. František


Květen 2013

Květen, měsíc, který jistě patří mezi nejoblíbenější. Po zimě, po chmurných měsících, přichází náhle změna. Kolik různých květů, kolik různých barev, oči přechází. I v našem nitru, jakoby všechno rozkvetlo. Aby to ale nebyl jen jakýsi pocit, je třeba pro to něco udělat. Pestrost tolika květů nám připomíná pestrost, jaká existuje mezi lidmi. Každý člověk je jiný, jinak působí na své okolí. Říkáváme: "Ty jsi ale pěkné kvítko". Kéž by to mohla být pravda. Máme se zamýšlet nad tím, čím nás Bůh obdaroval, co máme v sobě rozvinout, nechat rozkvést. Tak jako nás příroda svými květy potěšuje, tak máme svojí existencí těšit jeden druhého. Zvláštní pomocí nám je královna máje, Panna Maria. Je pro nás stálým vzorem člověka, který usiluje poznávat přání Boží a podle nich pak žít. Zároveň je naší mocnou přímluvkyní.
Radost v duši přeje

P. František


Duben 2013

Jaro? Asi už ano. To je jistě radostná zpráva. Ale ještě daleko hlubší radost můžeme prožívat o svátcích Vzkříšení. Různé zvyky, tradice, kolem velikonočních svátků mohou být zajímavé, ale nesmí nám uniknout podstata. Smrt je přemožena, začíná nový život. Smrtí, obětí na kříži, nás Pán Ježíš osvobodil od hříchů a otevřel nám nebe. Na nás je, abychom svoje hříchy poznali a pak je vyznali, aby nám mohlo být odpuštěno a tím se pro nás otevřelo nebe. Při vyznání víry říkáme: "Věřím v odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný." Nestačí to jenom odříkávat, žijme to. Teď máme krásnou příležitost otevřít se plodům Boží lásky. Otevřme bránu svého srdce.
V tomto duchu přeji Požehnané a radostné prožití celé doby velikonoční, která je před námi.

P. František


Březen 2013

Začali jsme dobu postní. Je to období, ve kterém máme příležitost, aby se něco v našem životě změnilo. Je to doba dozrávání.
Já sám se nacházím na studijním pobytu v Římě, a tak tentokrát píši odsud tyto řádky. Situace, kterou prožíváme, nám má napomoci, abychom hlouběji prožívali svůj život. Člověk si normálně přeje, mít věci jisté. Díváme se s určitou nejistotou, jakým směrem se bude ubírat budoucnost v naší zemi. Začne období nového presidenta. Jaký to bude mít vliv na náš život? Bude dostatek pochopení pro křesťanské hodnoty? Co ještě více nás zasahuje, je skutečnost, že Svatý Otec odstupuje. Je to něco zcela nového, překvapujícího. Jistě vnímáme, že začíná nová epocha. V osobách posledních papežů končí generace koncilních otců. Tím nekončí myšlenky a výzvy 2. vatikánského koncilu, ale mění se konkrétní lidé, nastupují nové generace. I zde cítíme nejistotu, ale má nás to naopak posílit v naší důvěře k Pánu.
Modleme se za dobrou volbu nového papeže a snažme se pro církev nabídnout své osobní nasazení pro šíření evangelia.
Od hrobů apoštolů Petra a Pavla žehná

P. František


Únor 2013

Co nás všechno čeká v tomto roce? Tato otázka se objevila v úvodní stránce minulého měsíce Zpráv z farnosti. A hned zde máme jednu z prvních odpovědí: Volba presidenta. Bylo to něco zcela nového ve srovnání s tím, jak jsme to prožívali v minulých letech. Přímá volba. Je zajímavé, jaký to u nás vzbudilo zájem. Člověk se najednou mohl osobně podílet na něčem důležitém, každý hlas měl svou hodnotu. To hlavní ale bylo tzv. „tříbení duchů“. Každý, kdo bral volbu presidenta vážně, se musel zamýšlet, nad skutečnými hodnotami, také sám nad sebou, jaké jsou jeho postoje. Nenechá se manipulovat, dokáže se odpoutat od laciného, povrchního hodnocení? Když dokáže kriticky posuzovat druhé, dívá se stejně i na sebe? Kolik je sám ochoten se nasadit pro tuto naši zem? K tomu je možno přidávat další a další otázky. Co uděláme pro naši budoucnost?

P. František


Leden 2013

Nový rok 2013!
To je překvapení. Na jednu stranu ne, již dlouho jsme mluvili o tom, co nás všechno bude očekávat v příštím roce. Ale teď, když už je tu, přece jen je to překvapení. Co nás všechno čeká v tomto roce? Některé věci můžeme opravdu vypočítávat, ale to je jen zlomek. Většina toho co přijde, je nám tajemně skryto. Bůh to ale ví, a proto především jemu to máme svěřovat. Tak jak to dříve lidé říkávali: "Bůh se postará." To ale neznamená, že my se nebudeme starat. Jenom se nemáme starat zbytečně. Udělat co se dá, a ostatní svěřit Božímu vedení. Důvěřovat Bohu, důvěřovat jeho lásce. Snažme se o to během celého roku a poznáme, že je to tak dobře a budeme se z toho radovat.
K tomu, aby tento rok byl naplněn nadějí a jistotou v Boží pomoc z celého srdce žehná

P. František


Prosinec 2012

Závěr roku je tématem těchto dní. S církví to vždy prožíváme s určitým náskokem. Takzvaný církevní rok již skončil a blížíme se ke konci roku občanského. Co je ale každoročně obsahem těchto dní?
Dá se to vyjádřit jedním slovem: ADVENT. Příchod našeho Pána Ježíše Krista. Ještě před týdnem, v závěru církevního roku, "Slavnost Krista Krále", a nyní, "malé dítě v betlémské stáji". Na svátky narození malého Ježíška se děti těší. I my dospělí máme možnost se přenést ve svých vzpomínkách, jak jsme v dětství vánoce prožívali. Ale nezapomeňme, že ADVENT je také vyzváním myslet na druhý příchod Krista. Máme přehodnotit svůj život z víry. Využít tuto dobu k "novému začátku" ve své snaze být dobrým křesťanem.
S odvahou a radostí do doby adventní!
To přeje

P. František


Listopad 2012

Listopad. Již samotný název tohoto měsíce k nám promlouvá. Padá listí. Když na jaře začaly na stromech a keřích vyrážet listy, viděli jsme, jak se život probouzí. Nyní vidíme, jak odumřelé listy padají k zemi. Můžeme se divit, že k nám přichází pochmurné myšlenky? Příroda nám připomíná, kam směřujeme, co nás čeká. Hned na začátku měsíce myslíme na naše zemřelé, modlíme se za ně a uvědomujeme si pomíjejícnost života tady na zemi. Ale nezapomeňme, hned 1. listopadu máme Slavnost všech svatých. Prožíváme radostné vítězství nad smrtí s těmi, kteří prošli temnotou smrti do zářivého věčného života s Bohem. Snažme se prožít v tomto duchu celý měsíc listopad a pak již vstoupíme do radostného období adventního očekávání.
Přeji krásný podzim s vírou ve vzkříšení.

P. František


Říjen 2012

Celý rok dělíme na čtyři roční období. Každé to období v sobě nese určité poselství, které s naším životem úzce souvisí. Nyní jsme v době postupujícího podzimu. Doba dozrávání, pozdní sklizně, postupný přechod k zimnímu "spánku". Je to období, které přivolává zádumčivé pocity, pocity marnosti, život odchází. Ale zároveň je to příležitost k bilancování, čeho všeho mohl člověk v životě dosáhnout. A není toho málo. Jistě, můžeme zároveň vidět veliká přání, nenaplněné touhy, různá zklamání. Ale člověk musí být i realista a brát život tak jak je, a dokázat se radovat. Jen se trochu projít ve svých vzpomínkách, nespěchat a dodatečně vychutnat to, co jsme mohli všechno hezkého prožít. Nezapomeňme děkovat. Je to asi tak, jako když člověk utrhne dozrálé jablko a s potěšením k němu přivoní a zadívá se na jeho krásné zbarvení. Ne jenom, kolik metráků jsme načesali.
Hezký, procítěný podzim přeje

P. František


Září 2012

Září, ještě stále září. Měsíc, kdy jdou děti po prázdninách opět do školy. Měsíc, kdy stále ještě září slunce, a my se můžeme v jeho paprscích ještě trochu ohřívat. Jít do školy, to není záležitost jen dětí. My dospělí sice máme již školu za sebou (většinou), ale člověk se musí stále učit. A to nám symbolicky připomíná i měsíc, který začínáme. Nemůžeme říci, že už víme všechno, že nám to stačí. Dokud člověk žije, má možnost, a spíš bychom měli říci, povinnost, se vzdělávat. To patří k podstatě naší existence.
Ale obraťme se znovu ke jménu měsíce září. Slunce je vyzdviženo v tomto názvu. Slunce září. Slunce je symbolem Boha. Bůh nás prozařuje svými milostmi. Jim se vystavme, a pak budeme i my zářit. To je vlastně naším posláním. Odrážet záři Boží lásky do tohoto světa. "Vy jste světlo světa."
Hodně vnitřního světla přeje

P. František


Srpen 2012

V polovině roku jsme začali dva měsíce prázdnin a dovolených. A také tam jsme se dostali do poloviny. Je zajímavé, jak polovina v našem myšlení hraje roli. Často řekneme, že již máme polovinu za sebou a v té chvíli máme pocit, že už je prakticky konec. Tak to ale není, musíme dát na to pozor. Právě ta druhá polovina je rozhodující. Sledujme třeba strom, jak na něm uzrává ovoce. Nebo když se hraje druhý poločas, tak tam se tvoří konečný výsledek. Nezapomeňme tedy, že srpen je druhá polovina prázdnin, a záleží na nás, jakou náplň bude mít. Můžeme si vzájemně přát, aby to byl čas opravdu hezky a smysluplně prožitý.
Požehnané prožití následujících týdnů přeje

P. František


Červenec 2012

Tak jako každý rok, je zde období prázdnin a dovolených. Víme, že je to čas poznávání, odpočinku, čerpání nových sil. Také si znovu připomínáme, že nejde jen o tělesné a duševní zotavení, ale zároveň o duchovní prohloubení života. Je to příležitost, něco si hezkého přečíst, navštívit různé kostely a poutní místa. Při setkání s různými lidmi máme možnost rozšířit své poznání a obohatit se novými zážitky. Ten, kdo nemá možnost někam cestovat a zůstává doma, by se měl snažit udělat určitou změnu ve svém každodenním životě. Někoho třeba navštívit, udělat si více času na vycházky, nebát se vědomě odpočívat, něco si přečíst, také si trochu zalenošit. Každá změna člověka osvěží.
Požehnané prožití letních měsíců přeje

P. František


Červen 2012

Můžeme říkat, že je jaro? Spíš už budeme konstatovat, je léto. V každém případě, je za co děkovat. Ještě nezačaly prázdniny, ale už se můžeme na ně pomalu připravovat. V naší blízkosti, v Ústí nad Labem, působil celou řadu let otec biskup Karel Otčenášek, než mohl přejít do své biskupské rezidence v Hradci Králové. Od něj pochází myšlenka, která by nás mohla obohatit. Je známé úsloví: “Modli se a pracuj.“ Otec biskup to rozšířil: „Modli se, pracuj a hraj si.“ Modlitba je určitě důležitá, tu nemůžeme opomenout. Práce, to je vlastně naše veškerá tvůrčí činnost. V ní se naplňuje smysl našeho života. Co člověk ale také zvlášť potřebuje, je tvůrčí odpočinek. To je zahrnuto pod slovy: „Hraj si.“ Umět správně odpočívat. To budeme moci nacvičovat o prázdninách a dovolených, které brzo přijdou. Připravujme se na to ale už teď.
K tomu rád žehná

P. František


Květen 2012

Než jsme se stačili vzpamatovat, je zde již měsíc květen. Krásný měsíc, kdy jaro dává o sobě vědět. Přibývají další a další květy. Všechno co se děje kolem nás, je pro nás symbolem pro vnitřní život naší duše.
Také v našem srdci by měly rozkvétat další a další květy. V našem srdci by se měl otevírat prostor pro věci krásné a pozitivní. Dobro by se mělo usadit v našem nitru. Jako vždy, tak i zde, se musí člověk o to přičiňovat, ale počítejme i s Boží pomocí. Osvědčenou cestou, která se nám nabízí, je jít s Pannou Marií. Ona je naší průvodkyní a ochránkyní. Církev se jejímu vedení vždy svěřovala. Ať tento měsíc prožijeme opravdu požehnaně.
To ze srdce přeje

P. František


Duben 2012

Doba postní je dobou přípravy, a na ní navazují velikonoční události. Květnou nedělí začíná Svatý týden. Pán Ježíš vjíždí slavně do Jeruzaléma, slaví s učedníky eucharistii, je zatčen, odsouzen, podroben utrpení, nese kříž, na kterém pak umírá. Ukládají jeho tělo do hrobu. Pak ale, třetího dne, vítězí nad smrtí, vychází z hrobu. Setkává se se svými učedníky, oživuje a prohlubuje jejich víru. Po svém vystoupení na nebesa, jim sesílá slíbeného Ducha Svatého. Tyto události, které si připomínáme, mají oživit a prohloubit také naši víru. Otevřme se velikonočnímu poselství. Pán Ježíš nás chce vnitřně proměnit. Znovu mu řekněme z hloubi srdce: "Pane Ježíši, já Ti věřím, odevzdávám se Ti, věřím ve vzkříšení a život věčný. Amen."
Radostné prožití doby velikonoční přeje

P. František


Březen 2012

"Pamatuj, člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš"
Tak jsme to zaslechli na začátku postní doby. Prach je znamením pomíjejícnosti, něčeho, co nemá hodnotu. A skutečně, před Bohem jsme jen nepatrným práškem. Můžeme se ale na to podívat i jiným pohledem. Skládáme se z mnoha prvků, které jsou zároveň součástí celého vesmíru. V naší malosti je vlastně i naše velikost. Doba postní nám má pomoci, abychom povyrostli. Máme se přiblížit Bohu. Co nám brání? Nad tím je třeba se zamyslet. Přiblížit se Bohu, znamená zároveň, přiblížit se lidem. A zde máme velké pole působnosti. Je to nejen náš problém, ale celé společnosti, ve které žijeme. Máme pomoci. Požehnanou dobu postní přeje

P. František


Únor 2012

ZIMNÍ POHÁDKA
Ve vesmíru,
na jedné planetě,
v jedné zemi,
v jednom městě,
v jedné ulici,
v jednom domě
žil jeden člověk.
Ten člověk žije dál, a jsi to
TY.

Jsi originální, neexistuje nikdo jako ty.
Je to ohromné, uvědomuješ si to?
Bůh má s tebou zvláštní plán.
Nikdo jiný tě v tomto Božím plánu nemůže nahradit.
Uvažuj o tom, snaž se postupně tento plán rozpoznávat.
Tobě i všem ostatním k tomu ze srdce žehná

P. František


Leden 2012

Mírně upravené přání na začátku nového roku by mohlo znít: „Štěstí, zdraví, požehnání, vinšujeme vám...“ Kdo by si nepřál, šťastné prožití celého roku? Víme, kolik přichází všelijakých chvilek, kdy se necítíme šťastní, kdy nás něco trápí a působí nám starosti. A tak jistě stojíme o štěstí. Ale když řekneme štěstí, tak to bývá spíš takový záblesk, něco, co trvá jen chvilinku: „To jsem měl ale štěstí“. My ale toužíme být trvale šťastní. Pravé štěstí může dát jedině Bůh, když se mu zcela svěříme. Přejeme si také vzájemně zdraví. Zdraví je opravdu veliký dar, ale máme životní zkušenost, jak postupně ubývá. Nezapomeňme ale, že nejde jen o zdraví těla. Snad ještě více by nám mělo jít o zdraví duše. A požehnání? Tak na to myslíme ze všeho asi nejmíň. A přitom od Boha máme všechno. A toto všechno, je spojeno s Božím požehnáním. Prosme o ně, přejme je druhým. Vstupujeme do nového roku, víme, co si přát.

P. František


Prosinec 2011

Advent.
Jak jej prožíváme? To, co nás určitě ruší, je vánoční výzdoba, vánoční koledy, všechno jen jiskří ve vánočních reklamách. To slavnostní by přece mělo přijít až o svátcích Narození Pána Ježíše. Tam by se mělo všechno rozzářit. Ale to vnější, by mělo být výrazem toho, co prožíváme ve svém nitru. A tak se vraťme znovu k začátku adventu. Rozsvítila se první svíce na adventním věnci. Kolem je všechno pohroužené do temnoty. Světlo nás fascinuje. Pak přibude druhá svíce, více se rozjasní. A pak další, až nakonec světlo prozáří okolí. Kristus přichází. Chce ale především přijít do našich srdcí, prozářit je láskou a Božím pokojem. S ním se pak chceme společně radovat. Usilujme o pravou vzájemnou lásku, prosme Pána o potřebné světlo v našem nitru, nesme radostné poselství do tohoto světa.
Pravou radost pro blížící se svátky vyprošuje

P. František


Listopad 2011

Před měsícem jsme konstatovali, že podzim je už tady. Co říci k měsíci listopadu? Tma, plískanice, přicházející zima. Z čeho se můžeme radovat? Myslím, že bychom mohli vyjmenovat celou řadu věcí, jen se o to trochu snažit. Rád bych připomenul jednu skutečnost, kterou si prožíváme hned na začátku listopadu. Dotýká se to všech lidí, ať si to připouští nebo ne. Jedná se o naše zemřelé, ke kterým se jednou připojíme i my. Jde o podstatnou otázku našeho života. V životě může být všelicos jinak, ale smrt, ta je jistá. Mohou tyto myšlenky, zlepšit naši podzimní náladu? Jestli se na to podíváme očima křesťanské naděje ve vzkříšení, pak ano. Tento hlubší pohled, který je náročný, ale přináší pak vnitřní světlo, ze srdce přeji. Při návštěvě hřbitovů nezůstaňme jen při zdobení hrobů a vzpomínek na naše drahé, ale otevřme se naději věčného blaženého života.
Požehnaný podzim přeje

P. František


Říjen 2011

Teď již nikdo nepochybujeme, že podzim je tady. Říjen je měsíc, ze kterého se můžeme ještě hodně radovat, ale my se většinou zabýváme myšlenkou, že už je tady to podzimní počasí, že přijdou plískanice, temnota atd. Dříve to byl již vstup k zimním večerům a ty měly také své kouzlo. Bylo více času něco si přečíst, spolu posedět, popovídat si. Vidíme, jak jsme se nechali vtáhnout do úplně jiného světa? Televize, různé kroužky nebo něco podobného, stále něco dohánět… Ale mít čas, zklidnit se, v tichosti se zamyslet? Vidíme jak je to těžké? Ale je to potřebné. Chvíle ztišení, které ústí v modlitbu. Zkusme to. Budeme muset podstoupit vnitřní boj. Doslova si to v sobě vybojovat. Ale stojí to za to.
Požehnaný podzim, který přinese své plody, přeje

P. František


Září 2011

Začíná nový školní rok. Pro děti začíná něco nového a my se můžeme s nimi „svézt“. Nastartujme něco nového v našem životě. Možná, že hned řekneme, „vždyť je to pořád to samé, co nového můžeme očekávat?“ Právě tento okamžik rozhodnutí pro něco nového je důležitý. To, co potřebujeme, je naděje. Na ní vlastně stojí celý náš život. Snažme se jí v sobě znovu probudit, to bude ten náš začátek. Měsíc září ve svém názvu obsahuje to, co nás může povzbudit. Záře, jasné světlo.
„Bože, prozař naše nitro, abychom v Tvém světle dokázali procházet různými temnotami, které v tomto světě přicházejí. Ať se nezalekneme překážek. Posiluj nás, ať vytrváme na cestě dobra.“
Prozářený měsíc, nejen sluncem, ale i duchovním jasem přeje

P. František


Srpen 2011

Jsme v polovině prázdnin a dovolených. Srpen je měsíc, který již svým názvem nám sděluje, jaká důležitá činnost přichází na scénu. Vzít srp a posekat obilí. Je to jistě symbolika, dnes máme žací stroje, ale hezky výstižná. Možná, že se nám vybaví se srpem ještě jiný nástroj, a to kladivo. Srp a kladivo. Hezké symboly zahrnující důležitou činnost rolníků a dělníků. Problém je, že se nám s těmito symboly vybaví celé to období komunistické, atheistické propagandy se všemi důsledky. Neměli bychom se bát podívat se trochu dozadu a dokázat rozlišovat, oddělit zrno od plev. Co člověka může poučit, obohatit, z toho čerpat. Zároveň si můžeme uvědomit, kde jsme dělali chyby, jednali nemoudře, byli naivní. Tak jako se člověk může poučit ze společenského dění, tak je to podobné i v osobním životě. Využijme i měsíc srpen k takovým zamyšlením.
Pohodu a vnitřní pokoj přeje

P. František


Červenec 2011

Tak jako každý rok, začínají prázdniny a dovolené. Je pravda, že se to týká především rodin, jejichž děti chodí do školy, ale nakonec to zasahuje všechny. Mění se styl života, domácí režim jinak vypadá, potkáváme ve městě jiné lidi, kteří sem přicestovali. A když my někam jedeme, máme také celou řadu nových zážitků. Každá změna je dobrá, a tak to je to pozitivní.
Ale je také narušen určitý řád, který nám jinak běžně pomáhá. Proto musíme vyvinout zvláštní úsilí, abychom obstáli. V podstatě nezapomeňme na základní body pro duchovní život. Modlitba, svátosti, duchovní četba, a také vědomě konat dobré skutky, dát zakusit druhým lásku. To sice není nic zvláštního, ale přece jen období prázdnin, je takovou zvláštní situací.
Přeji všem hezké prožívání následujícího měsíce, hodně pohody a zotavení.

P. František


Červen 2011

Opět zde máme nový měsíc. Můžeme se na něj podívat jako na poslední měsíc před prázdninami. Děti se již nemohou dočkat, až škola skončí. Pro nás je ale červen měsícem, který navazuje na mariánský máj. Neposkvrněné Srdce Mariino vystřídá Nejsvětější Srdce Ježíšovo. Přitom vyvrcholí doba velikonoční slavností Seslání Ducha Svatého. Na to navazují slavnosti Nejsvětější Trojice a Těla a Krve Páně. I když měsíc červen patří Srdci Ježíšovu, tak nakonec tato slavnost připadne až na 1. července. Je to tentokrát taková zvláštnost a my to můžeme vzít jako motivaci, abychom se snažili přiblížit zvláštním způsobem Srdci Ježíšovu. Nakonec o to celou dobu velikonoční usilujeme. Poprosme Pána Ježíše, ať se jeho srdce stane středem našeho života.
"Nejsvětější Srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi."
S vámi prosí

P. František


Květen 2011

Květen, máj. Měsíc Panny Marie. Bylo by snad možné, myslit jinak? Těžko. Co to pro nás potom ale znamená? Prožít tento měsíc skutečně s Pannou Marií. Více na ni myslet, více se k ní obracet se svými prosbami, uvažovat o jejím životě, jak nám ho Písmo svaté přibližuje. Někdo řekne: "Vždyť tam toho zase tolik není." Jestliže se snažíme více zamýšlet nad událostmi o kterých je tam řeč, musíme uznat, že je to pramen k hlubokým, krásným úvahám. Vžijme se třeba do scény zvěstování. Jak důležitý okamžik pro existenci lidstva. Také ukázka naslouchání Božím přáním. Nejenom naslouchat, ale také dokázat jasně odpovědět, vzít na sebe zodpovědnost. A tak by se dalo pokračovat dál.
Dalším zdrojem, který nám může pomoci prohloubit vztah k Panně Marii, jsou loretánské litanie. Každý titul ukazuje nejen některou z jejích vlastnosti, ale také co by se mělo projevit i v našem životě.
Ať se rozezní AVE MARIA!

P. František


Duben 2011

Hned na začátku dubna vstupujeme do druhé poloviny doby postní. Jedná se vlastně o dva týdny a pak je již Svatý týden. Ten nám přibližuje vrcholné okamžiky v životě Pána Ježíše. Když se zúčastníme obřadů třídenní, přímo to formuje naše nitro.
Nenechme ale stranou právě ty dva předcházející týdny. Je totiž nebezpečí, že upadneme do jakéhosi duchovního spánku, a to by nám uškodilo. Je naopak třeba zmobilizovat své síly. Co zvlášť potřebujeme, je čas pro modlitbu. Ne jen něco odříkávat, ale ať se stane modlitba živým rozhovorem s Bohem. S naléhavostí se svěřujme Pánu Ježíši; prosme, ať nás uschopní, abychom mu byli užitečnými nástroji při obnově světa. Svět potřebuje skutečnou obnovu, změnu. Ta ale začíná v nitru každého člověka.
Pane Ježíši, žehnej nám všem.

P. František


Březen 2011

"Březen, za kamna vlezem." Kdo by neznal tuto průpovídku. Jistě dokážeme i pokračovat, ohledně dalších měsíců. Můžeme tuto větičku použít i jako určitou motivaci, ale v opačném významu: "Březen, za kamna nevlezem." Nechceme lenošit, nechceme vyhledávat pohodlíčko. Začíná totiž doba postní, a to je příležitost na sobě trochu zapracovat. Jistě má každý z nás něco, co by měl změnit, zlepšit. To vyžaduje určitou námahu, také si i něco odřeknout. Můžeme navázat na dobu přípravy, kterou jsme nedávno prožívali, dobu adventní. Samo se nic neudělá, ani v našem životě se nic samo nezmění. Jsme vyzváni: "Obraťte se, změňte smýšlení, konejte pokání." Až pak přijde skutečné jaro, budeme se moci radovat, že jsme popošli o nějaký krůček dál. Pak se bude moci rozeznít velikonoční radost.
Do postní doby rád žehná

P. František


Únor 2011

Každý měsíc má něco specifického. Například únor, do kterého vstupujeme, je nejkratším ze všech měsíců. To ale určitě není to nejdůležitější. Všimněme si ale některých dní. Druhého února je svátek Uvedení Páně do chrámu, lidově říkáme Hromniček. Světí se svíce, které nám připomínají Světlo světa - Ježíše Krista. On sám nám říká, že i my máme být světlem světa. Tím jak světla nyní víc a více přibývá, si to můžeme stále obnovovat. Další datum je 11. února - Panny Marie Lurdské. Je to světový den nemocných. V podstatě je to svátek většiny z nás. Samozřejmě, že ti, kteří jsou více nemocní, se tím spíše mohou s důvěrou svěřovat do zvláštní přímluvy Panny Marie. Jinak se blíží jaro, a na to se jistě všichni těšíme. A tak i když je ještě zima, jsme plni očekávání. Hezké prožití závěru zimy a k tomu hodně Božího požehnání přeje

P. František


Leden 2011

Prvních 10 let 3. tisíciletí je za námi. Vstupujeme do roku 2011. Co nás čeká? Jistě si vzpomínáme, jak před několika desítkami let jsme vzhlíželi k roku 2000, jako k určité metě. Čeho všeho jsme měli dosáhnout. Zdálo se, že pak už budeme jenom létat k jiným planetám. Nyní prožíváme realitu, která je a možná ještě bude docela tvrdá. Samozřejmě záleží na tom, jaká si určíme měřítka. Zatím se většina všeho hodnotí podle materiálních měřítek. A zde nám jaksi dochází dech. Neměli bychom se snažit zaměřit více na duchovní rozměr? Kdo se dříve o to bude pokoušet, bude mít náskok. Začátek nového roku je symbolem začátku nového údobí. Snažme se více prohloubit svůj vztah k Bohu. Nejenom se vznášet v jakýchsi duchovních úvahách, ale Boha přímo "vtáhnout" do svého praktického života. Rozmlouvat s Ním o běžných věcech, které prožíváme.
K tomu rád vyprošuji zvláštní požehnání.

P. František


Prosinec 2010

Doba, kterou teď prožíváme, je tak výrazná, že ji nelze přehlédnout. Je doba adventu, příprava na svátky narození Ježíše Krista. Kolik různých tradic, zvyklostí. Pečení cukroví, úklid, shánění dárků, zdobení stromečku…. Musíme dát ale pozor, aby nám neuniklo to podstatné. Advent je především dobou duchovní přípravy. Jedině tenkrát, když dáme dostatek prostoru pro více lásky, pochopení, ochotu druhým pomoci, můžeme očekávat, že budou vánoční svátky krásné, radostné, požehnané.
Nenechme se "zavalit" množstvím činností, které nám vezmou klid a jenom přináší rostoucí napětí. Nezapomeňme, že zrození Božího dítěte se má uskutečnit v našem srdci. Každý den na to mysleme a prosme o potřebné milosti, které nám může dát jen Bůh sám.
Požehnané prožití adventu přeje

P. František


Listopad 2010

První dva dny na začátku listopadu a na ně navazující týden, nás jakoby vytrhují ze života na této zemi. Jde o Slavnost všech svatých, Památku našich zesnulých a celý týden, kdy můžeme pro naše zemřelé získávat plnomocné odpustky. Připomínáme si ty, kteří již přešli na "druhý břeh" a buď již dosáhli cíle u Boha, nebo touží, aby tohoto cíle dosáhli. Věříme, že jim můžeme pomoci? Tyto dny jsou zároveň připomínkou, že i my jednou projdeme okamžikem smrti a také o nás se bude rozhodovat. Jak stojí v Písmu svatém: "Buďte připraveni, Pán přijde v hodinu, kdy se nenadějete." Jedná se o myšlenky, které mají svoji závažnost. Mohly by nás i děsit a nebo navodit pochmurnou náladu. Když o nich ale uvažujeme s vírou, pak se objevuje naděje, a tou bychom měli být stále více naplněni. Právě to vám ze srdce přeji.

P. František


Říjen 2010

Měsícem říjnem začíná poslední čtvrtina roku. Můžeme ještě zachytit jakýsi odlesk léta, pak nastoupí podzim a na něj hned naváže začátek zimy. V krátké době, tak veliké proměny.
Když jsme vnímaví, můžeme to využít pro hlubší poznávání svého osobního života. I v něm je celá řada slunných okamžiků, je tam ale i dost mlhavých, nejasných prožitků. Nebe se "zatáhne", ale pak opět projasní. Někdy naše nálada klesne až na bod mrazu. Při tom všem nesmíme zapomenout, kde je zdroj síly pro náš život. Je to On - Kristus. Vede nás k Otci.
Teď v měsíci říjnu máme příležitost se k Pánu Ježíši více přimknout, a to díky modlitbě růžence. V tajemstvích růžence procházíme celý život Ježíšův a snažíme se jej aplikovat na náš život. Zároveň prožíváme mateřskou ochranu Panny Marie, která nás v tajemstvích růžence provází. Přeji hodně duchovní radosti v následujících týdnech.

P. František


Září 2010

Je měsíc září. A jinak to ani nejde, abychom si nepřipomenuli, že začíná nový školní rok. Prázdniny utekly jako voda a tentokrát to bylo s vodou opět silně spojeno. Někde se potýkají s velkými problémy a bude to nějakou dobu ještě trvat. Děti jdou do školy. Škola má člověka připravit do života. Ale nejde jen o nasbírání co nejvíce informací, poznatků. Škola má pomoci také utvářet morální profil člověka. Nezastupitelné místo v celé výuce mají hodiny křesťanské výchovy. Dříve se říkalo: chodit na náboženství. Nezapomeňte přihlásit děti a vnoučata na tyto hodiny. Tak jako každý rok bývá vyučování na faře. Za náboženské vzdělávání jsou především zodpovědní rodiče, katecheze na faře jsou doplněním rodinné výchovy. Kde nejvíce děti získají, je vlastní příklad křesťanského života rodičů.
Přejeme dětem i rodičům hodně požehnání

P. František


Srpen 2010

Polovina prázdnin je již za námi. Tak to vidí děti, ale týká se to i nás. Každá rodina má svůj letní režim, který se liší od ostatních období roku. Dotýká se to i prarodičů, kteří jsou do prázdninových měsíců zapojeni. Zároveň si uvědomujeme, že léto běží, a i když prožíváme až příliš teplé dny, že se brzo počasí začne blížit k podzimu. Ale nepředbíhejme. Žijme přítomnost. Doslova vychutnávejme krásu léta. Co si ale znovu připomínáme je to, že nesmíme zapomenout na potřeby naší duše. Z nitra člověka všechno vychází, a máme-li být druhým užiteční, potřebujeme duchovní náboj. Kde ho získávat? Modlitba, navštívit nějaké poutní místo, zúčastnit se duchovní obnovy, při procházkách v přírodě vědomě prožívat Boží přítomnost...
Pokojné dny naplněné radostí přeje

P. František


Červenec 2010

Vstupujeme do druhé poloviny roku. Jsou před námi dva měsíce dovolených a prázdnin. Většinou je to spojené s návštěvou vzdálenějších míst, setkáním s příbuznými a přáteli. Máme se na co těšit. Někteří z nás sice zůstávají doma, ale budou se moci radovat, až si společně sednou s těmi, kteří někde byli a budou sdělovat své zážitky a poznatky. V každém případě se potěšme z letního počasí, načerpejme potřebnou energii.
Nezapomeňme ale také na přísun duchovní potravy. Co to znamená? Přečíst si nějakou duchovní literaturu, najít si i prostor pro modlitbu, zúčastnit se duchovních cvičení nebo nějaké duchovní obnovy. I krátký výlet s přáteli může člověka potěšit.
Hodně radosti a pokoje přeje

P. František


Červen 2010

Máme za sebou dobu velikonoční, prožili jsme měsíc s Pannou Marií a nyní vstupujeme do měsíce, který je věnován Srdci Ježíšovu. Nejčistší Srdce Mariino, Nejsvětější Srdce Ježíšovo. Jistě se nám vybaví obrazy těchto dvou srdcí. Zdobily prakticky každou domácnost a někde je to tak doposud. K těmto dvěma srdcím bychom měli přidat ještě třetí. A to je naše srdce. Srdce je tajuplný střed naší osobnosti. Naše duše, naše nitro. Odtud vše vychází. Probuďme touhu v našem srdci, aby bylo v jednotě se srdcem Panny Marie a Pána Ježíše. Ať v něm vládne Duch Svatý. Nic není tak důležité, jako toto naplnění Božím pokojem a Boží mocí. Nechme se obdarovat a vyprošujme to i druhým. Přichází doba, ve které je zapotřebí více zdůraznit duchovní hodnoty. Je třeba, aby to člověka zasáhlo v praktickém životě.

Přijď, Pane, do našich srdcí.

Spolu s vámi prosí

P. František


Květen 2010

Měsíc, do kterého vstupujeme, nás oslovuje již svým názvem. Ale nejen názvem, ale přímo jsme obklopeni květy různých barev a různých tvarů. Postupně můžeme pozorovat jednotlivé květy a obdivovat jejich krásu. Každý květ je zároveň předzvěstí pozdějšího plodu. Musí uplynout určitý čas než se plod vyvine a dozraje. Teprve pak je z něj ten pravý užitek. Ale již samotné květy slouží. Zdobíme si jimi příbytky a také kostely. Zvláště nyní v máji, v měsíci, který je věnován Panně Marii. Jednotlivé květy nám připomínají vlastnosti Panny Marie a také nás vybízí, abychom se snažili ji napodobovat. Různé druhy květů nám dále připomínají, že i my jsme různí a život každého z nás má být oslavou Boha specielním způsobem. I to je krásné, že se od sebe lišíme a přesto nás něco společného spojuje. Snažme se v tomto měsíci více pochopit své ori-ginální poslání. Maria nám v tom bude jistě nápomocná.
Ave Maria!

P. František


Duben 2010

Doba postní a na to navazující doba velikonoční v sobě skrývá jádro tajemství křesťanského života, života s Kristem. „Starý člověk“ má v nás zemřít a má se zrodit „nový člověk“.
Tato věta je přepsána z minulých Zpráv z farnosti. Tak jak to vypadá? Zrodil se „nový člověk“? Nebo alespoň něco z něj? Snad ano. A právě tento zárodek je důležitý v této fázi. Začala doba velikonoční a ta trvá celých 50 dní. Vrcholí Slavností seslání Ducha Svatého. Doba, kterou máme před sebou nám má pomoci zformovat, dotvořit to, co v nás začalo. Prosme o Ducha Svatého, ať nás vede a přetvoří. Čeká nás krásné období růstu. Máme se na co těšit. „Dej nám Pane svého Svatého Ducha.“
Modleme se za sebe navzájem.

P. František


Březen 2010

Doba postní, kterou prožíváme je významným obdobím během celého roku. Končí zima, začíná jaro. A to samo o sobě má na nás veliký vliv. Probouzí se nový život a tím jsme po všech stránkách zasaženi. Jsme částečkou v celém dění přírody. Týká se to jak našeho těla, tak i duševního prožitku. Na to bychom měli navázat i v duchovní rovině. Tam je základ našeho života, naplnění jeho smyslu. Doba postní a na to navazující doba velikonoční, v sobě skrývá jádro tajemství křesťanského života, života s Kristem. "Starý člověk" má v nás zemřít a má se zrodit "nový člověk". Jak to vyjádřil sv. Pavel: "Již nežiji já, ale žije ve mně Kristus". Snažme se pro to v následujících týdnech něco dělat.
K tomu vám rád vyprošuji požehnání.

P. František


Únor 2010

Začíná nejkratší měsíc v roce a je potěšující, že se tím jakoby krátí zima, kterou prožíváme. Pak se již budeme těšit na jaro.
Ale co nás čeká v tomto měsíci? Na začátku je svátek Hromnic. Hořící svíce, které budeme držet v rukou nám symbolizují Krista, který je světlem světa a kterého my chceme následovat a do světa přinášet. V polovině února pak vstoupíme do důležitého období doby postní. Znovu smíme začínat. Jak jsou tyto začátky potřebné, užitečné. Ať nám neunikne tato vzácná nabídka. Jedná se o naši vnitřní očistu a proměnu. To, co lidská společnost potřebuje, je právě tato duchovní proměna. My jsme pozváni být zárodky tohoto procesu. Berme to vážně, ale zároveň s radostí.
Rád k tomu vyprošuji požehnání

P. František


Leden 2010

První krůčky v novém roce 2010. Ale nezapomeňme, i ty zanechají stopy. A také na tom záleží, kam budou směřovat. Kdybychom se vydali špatným směrem, museli bychom se vracet (jestli by to vůbec šlo), anebo alespoň další kroky postupně stáčet dobrým směrem.
V těch několika řádcích zaznělo "špatným" a "dobrým". Na to bychom se měli v tom novém roce zaměřit. Usilovat o dobro vším možným způsobem a zase se bránit všemu špatnému, ať se to objevuje v jakékoliv formě. Na tom záleží, jaký tento rok bude. Bude úspěšný, bude šťastný, bude…? Nejde o něco neurčitého, ale týká se to osobního života každého z nás. A tak si navzájem přejme, abychom byli vytrvalí, trpěliví, odhodlaní atd. A prosme, aby nám Bůh dal potřebné požehnání pro všechny dny nového roku 2010.

P. František


Prosinec 2009

Začíná ADVENT, doba přípravy na Vánoce. Jak jej prožijeme? Je dobré si uvědomit, že Adventem nezačíná jen doba přípravy na Vánoce, ale začíná jím také nový církevní rok. Celý rok se snažíme Pána Ježíše následovat a teď stojíme na samém počátku.
Můžeme to přirovnat k tomu, když umělec vytváří veliký obraz, mozaiku, a je na samém začátku. Vloží první kamínek a pak přidává další a další. Postupně dílo roste, až přijde okamžik, kdy vloží poslední kamínek a celé dílo je hotovo. My tedy začneme klást první kamínky. Malé, nepatrné, ale každý má svou krásu a důležitost. Dejme si záležet. V Adventu také postupně zapalujeme svíce na adventním věnci. Jak se blížíme k svátkům narození Krista, světla přibývá. Vzpomínám si, jak jsem měl možnost vidět v Římě v jedné mariánské bazilice velikou mozaiku nad oltářem. Vypadala hezky, ale teprve když se rozsvítily reflektory, ukázala se její nádhera. Pozvěme do našeho adventního snažení Pána Ježíše. A pak ty naše, i když nepatrné, kamínky se rozzáří v plné nádheře.
Požehnaný Advent přeje

P. František


Listopad 2009

Měsíc listopad, do kterého vstupujeme, již svým názvem vyjadřuje určité dění kolem nás. Listy jsou znamením života, a když padají, znamená to, že život odchází. Tak k nám v těchto dnech příroda promlouvá.
Také první dny listopadu nám připomínají život a smrt. Máme Slavnost všech svatých a hned na to Památku věrných zemřelých. Využijme toho všeho k zamyšlení nad naším životem a snažme se to nasměrovat pozitivním směrem. Připomínejme si častěji slova Pána Ježíše, kdy k nám mluví o naději. "Kdo ve mne věří, i kdyby zemřel, bude žít a já ho vzkřísím k věčnému životu." Myslíme na naše zemřelé, ale mysleme i na sebe a žijme tak, abychom se mohli na setkání s Kristem těšit. Prosme o tento dar víry.
Ať nám k tomu Pán žehná. To spolu s vámi vyprošuje

P. František


Říjen 2009

Léto skončilo, začíná podzim. Počasí bývá čím dál tím víc pochmurné, působí to na naši náladu. Dívejme se ale také kolem sebe a vnímejme krásu v přírodě. Dozrává ovoce a my je vidíme v různých barvách. Také stromy a keře začínají hrát všemi možnými barvami. Není to krása? Kolik z toho můžeme načerpat pro naše duševní obohacení. Podzim je symbolem zralosti. To nás vede k myšlenkám ohledně naší duchovní zralosti. Co se podařilo, co ještě zbývá doplnit? Co nám schází, jak toho dosáhnout?
Měsíc říjen, který začínáme, nám nabízí zvláštní, tajemnou pomoc. Odkud přichází? Jedná se o modlitbu růžence. V propojení s matkou Ježíšovou Pannou Marií, procházíme tajemstvím života Ježíše Krista. Děje se to pomocí tajemství růžence radostného, světla, bolestného a slavného. S Ježíšem objevujeme, jak jít ve svém osobním životě a zároveň můžeme druhým vyprošovat potřebné Boží milosti i pro jejich život. Využijme dobře dobu, kterou máme před sebou. Ať nás Bůh zahrne svým požehnáním.

P. František


Září 2009

Začátek nového školního roku je pro děti naplněn vzpomínáním na uplynulé prázdniny a určitým napětím, co bude nového. Jací učitelé, možná i noví spolužáci, nové předměty. Velice rychle se ale děti přizpůsobí a vše poběží dál. Co ale my dospělí? Do školy chodit nemusíme (většinou), ale začátek školního roku je pro nás jakousi výzvou. Jako děti začínají, tak také my můžeme začít. Celý náš život je školou. Znovu se můžeme rozhodnout, že chceme v této škole života pokračovat. Co nás čeká, to nevíme, ale určitě přijde mnoho zajímavého a dobrodružného. Je na co se těšit.
Přejeme dětem, aby se jim ve škole dařilo a přejme i nám, abychom s Boží pomocí dokázali všeho využít k růstu a zdokonalení.
K tomu rád žehná

P. František


Srpen 2009

Vstupujeme do druhé poloviny prázdnin. Děti začnou počítat, kolik dní jim ještě zbývá než zase půjdou do školy. Ale stále ještě platí: "Jsou prázdniny". Jak my dospělí? Kde jsou ještě menší děti, tak celá rodina má o prázdninách jiný režim než během celého roku. A my ostatní? Radujme se z krásy přírody, ze slunných dní i když stále musíme s určitými obavami sledovat počasí.
To všechno by nás mělo vést k hlubším úvahám nad tím, že bychom měli více myslet na Boha, více s ním komunikovat v modlitbě, více mu svěřovat svůj osobní život. V našem srdci je to důležité ohnisko o které je třeba pečovat. Právě tam je to místo pro setkávání s Bohem. Využijme dobře zbývajících týdnů léta.
Požehnání vyprošuje

P. František


Červenec 2009

Během církevního roku prožíváme různá údobí, která nám pomáhají prohlubovat náš život víry. Doba adventní, vánoční, postní, velikonoční a tzv. mezidobí. To nechceme oddělovat od normálního života. Život a víra, to spolu úzce souvisí. A nyní máme před sebou dva měsíce, které každoročně silně zasahují do našeho života. Jsou to prázdniny a s tím spojená doba dovolených. Jak prožijeme tyto týdny? Měly by nám pomoci se zotavit, obnovit jak po stránce tělesné, tak ale i po stránce duchovní. Člověk je tajuplná harmonie těla a duše. Obojí potřebuje občerstvení. Myslete proto na to až budete plánovat, jak prožít jednotlivé dny. Většinu máte jistě již promyšlenou, ale možná, že přece jen zůstávají ještě bílá místa. Co takhle duchovní cvičení? Mají místo ve vašich plánech? Jestli se to nepodaří letos, příští rok na to určitě nezapomeňte.
Požehnání pro letní zotavenou vyprošuje

P. František


Červen 2009

Poslední den v květnu je v tomto roce Slavností seslání Ducha Svatého. Začínáme nový měsíc a ten by se měl vyznačovat tím, jak jsme otevřeni Duchu Svatému. On chce provanout naše nitro. Chce nám dát světlé impulsy pro náš život.
Říkává se: "Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí." Myslíme přitom na zdraví svého těla. O co víc potřebujeme, aby naše duše byla v pořádku, aby náš rozum, vůle a cit byly harmonicky propojeny. To se pak projeví v našem jednání. Nejdříve to ale musí být uspořádáno uvnitř. A tak vytrvejme v prosbách o Ducha Svatého. Každý den potřebujeme jeho světlo a sílu. Jako symbol vnímejme život v přírodě kolem nás. A dětem přejeme, aby úspěšně dokončily školní rok a mohly pak prožít krásné prázdniny.
Požehnání vyprošuje

P. František


Květen 2009

Jaro přišlo tak rychle, všechno rozkvetlo a s tím také přišel květen, měsíc Panny Marie. Tento měsíc je pro nás příležitostí, aby také v našem srdci všechno rozkvetlo. Co pro to uděláme? Před čtyřmi lety byl v lese na Jalůvčí posvěcen obrázek Panny Marie. Je to takové poutní místo pro naše farnosti. Nejen, že si uděláme hezkou vycházku, ale máme možnost svěřovat přímluvě Mariině různé naše záležitosti.
Nyní budeme mít v kostele sv. Františka novinku. Bude zde jakási "přípojka", kde budeme napojeni na Jalůvčí a přes něj spojeni se sítí mariánských svatyň. Bude to vhodné pro všechny, kteří se těžko k obrázku Panny Marie na Jalůvčí dostanou, ale můžeme to využít všichni. V kostele bude kopie obrázku z Jalůvčí a u něho symbolická nádoba, která nám připomíná zázrak v Káně Galilejské. Můžeme do džbánu vhodit lístek, na který napíšeme svou prosbu a také duchovní dar, který chceme nabídnout. Každého 18. v měsíci bude mše svatá v 17 hodin, která bude obětována za vyslyšení proseb a na závěr bude obnoveno zasvěcení Panně Marii.
Požehnané prožití měsíce máje přeje

P. František


Duben 2009

Zima končí, začíná jaro. Život se probouzí. Barva fialová se mění v barvu bílou. Po utrpení a smrti přichází vzkříšení, nový život. Jak jsme otevřeni pro vnímání těchto skutečností? To, co vidíme kolem sebe v přírodě, co sledujeme v životě Ježíšově, to se má tajemným způsobem projevit i v našem osobním životě. Nejde jen o nějaké citové zážitky, ale jedná se o duchovní prožitek, to co se týče naší duše. Bůh nás chce obdarovat, ale záleží na tom, jestli po tom toužíme. Dny, které jsou před námi, nám mohou posloužit, abychom tuto touhu stále více v sobě probouzeli. "Bože dej, ať po tobě stále více toužíme. Proměň nás, ať se ti více podobáme, ať zakoušíme tvůj pokoj a žijeme více v radosti a lásce. Dej, ať na druhé více myslíme a chceme je udělat šťastnými".
Požehnané prožití velikonočních svátků a pak i následujících týdnů přeje

P. František


Březen 2009

Není to tak dlouho, co jsme se připravovali v době adventní na svátky Narození Ježíše Krista. A nyní opět prožíváme dobu přípravy. Vstoupili jsme do doby postní. Je to doba vážnější, ale určitě by to neměla být doba naplněná smutkem. Je to doba, kdy chceme vyvinout více úsilí. Chceme se svým životem více přiblížit Pánu Ježíši, být mu více podobni.
To znamená, že si najdeme chvilky k zamyšlení nad tím, co bychom měli změnit. A také se zamýšlet, jakým způsobem o tu změnu usilovat. Nestačí ale jenom přemýšlet a přemýšlet. Je třeba, aby naše úvahy přešly do modlitby. S Bohem mluvit o svém životě a o tom, jak jej nejlépe prožívat. Sledujme trojí vztahy, v kterých se náš život odehrává. Vztah k Bohu, k druhým lidem a celému stvoření kolem nás. Právě v těchto vztazích by mělo dojít k potřebným změnám.
Požehnané prožití doby postní ze srdce přeje

P. František


Únor 2009

Jsou období výrazná, jako advent, vánoční doba, postní, velikonoční a pak období méně výrazná. Sem patří i týdny, které teď prožíváme. Jako by všechno bylo uzavřeno do zimního spánku. Přesně to tak ale nebude. Je doba různých plesů, skrytých aktivit, také se lidé připravují na to, až budou moci naplno rozvinout své plány. Měsíc únor je měsíc nejkratší, dejme pozor, aby nám příliš rychle neuběhl. Využijme zimního času, abychom si také něco přečetli a odpočinuli si. Dříve to tak lidé zcela přirozeně dělali. Dnes příliš spěcháme a to nám nedělá dobře. Podaří se nám to alespoň trochu změnit?
To všem ze srdce přeje

P. František


Leden 2009

Začíná rok 2009. Jistě se nám vybaví, co se odehrálo před dvaceti lety. V závěru roku 1989 došlo k podstatné změně v naší zemi a nejenom u nás. Dvacet let je poměrně dlouhá doba. Jaké je naše hodnocení? V současnosti se věci hodnotí především ekonomicky. Zde je jistě řada otazníků. Jsme zvyklí také dívat se kolem sebe ekologicky. Ještě více komplikované je hodnocení sociální stránky. Je těžko nalézt srovnávací měřítka. Můžeme být spokojeni? Člověk vlastně nemůže být zde na zemi zcela spokojen. Co by nás mělo ale nejvíce zajímat, a to nejen při pohledu nazpět, ale více do budoucnosti, je otázka duchovního života. Právě v naší duši, tam je základ našeho života. Jen když bude naše nitro napojeno na duchovní zdroj, kterým je Bůh, bude náš život šťastný. Toto štěstí a pravý pokoj do nového roku 2009.

P. František


Prosinec 2008

Poslední měsíc v roce je naplněn očekáváním. Nejenom děti, ale i my dospělí se připravujeme na svátky Narození našeho Pána Ježíše Krista. Nad celý tento měsíc bychom mohli také nadepsat ADVENT - Pán přichází. Jak prožijeme toto období?
Určitě bychom se neměli nechat strhnout shonem a zmatkem, který kolem vládne. Nezapomeňme, že jde o záležitost silně duchovní a podle toho jednejme. Naše duše, naše srdce je tím místem, kde se má uklidit, kde má být vyzdobeno, kde má být dostatek místa pro lásku, pokoj, radost. Ty vnější záležitosti to mají jen doplnit nebo podtrhnout.
A tak se těšme a radujme, že opět můžeme oslavit tak velikou událost pro celé lidstvo.
Požehnaný, pokojný advent.

P. František


Listopad 2008

Měsíc listopad je měsíc, kdy se ukazuje podzim v plné své síle. Přicházejí pochmurné dny. Jak snadno se to přenáší na člověka. Ale hned na počátku tohoto měsíce se můžeme zároveň dotknout života hlubším způsobem než obvykle.
1. listopadu máme Slavnost všech svatých. Navazujeme kontakt s těmi, kteří jsou již v nebi. 2. listopadu je Památka věrných zemřelých a začíná týden, kdy můžeme svými modlitbami mimořádně pomoci těm, kteří "stojí před nebeskou branou." Jsou to dny, kdy nejen pomáháme zemřelým, ale je to i motivace pro náš osobní život. Přijměme tento měsíc jako velikou příležitost pro zklidnění a vnitřní prohloubení svého života. Bude to zároveň příprava na nový začátek, který nám umožní blížící se advent.
Duchovní pohodu s Božím požehnáním přeje

P. František


Říjen 2008

V minulém měsíci jsme si položili mimo jiné také otázku: "Kde bych měl něco změnit?" Měsíc říjen nám nabízí modlitbu růžence, která nám může pomoci při inspiraci, jak svůj život měnit k dobrému. Tajemství růžence nás provázejí životem Ježíšovým. Od jeho narození a dětství, přes jeho veřejné působení a formování učedníků k okamžikům jeho odsouzení a smrti na Kalvárii, až k jeho slavnému vítězství nad smrtí a seslání Ducha Svatého. Tajemstvími procházíme pod vedením a ochranou matky Ježíšovy Panny Marie.
Kolik je v životě Ježíšově inspirace pro náš osobní život. Je zajímavé, jaký je zájem lidí koupit si růženec. Nejde jen o nějakou módu, ale je zde jakési skryté tajemství jak navázat kontakt s Ježíšem a Marií. Ti, kteří již mají nějakou zkušenost s modlitbou růžence, by měli využít měsíce října k prohloubení této modlitby. Je to osvědčená duchovní zbraň proti působení zla v našem světě.
Dobro a pokoj přeje

P. František


Září 2008

Prázdniny končí, začíná nový školní rok. Je v tom trochu smutku, ale také, a to víc, nadějného očekávání. Tím jak končí léto a vstupujeme do podzimních dní, je naše nitro naplněné zvláštními smíšenými pocity. Je to příležitost, abychom si uvědomili, kde jde o podstatné věci a kde je něco jen okrajového. Nepůjde o posuzování věcí kolem nás, ale musí jít především o to, co se odehrává v našem nitru. Tam se rozhoduje to podstatné. O co se jedná? Mohou nám pomoci tyto otázky: Jak je to se mnou vůči Bohu? Jaké místo mají druzí v mém srdci? Jsem spokojen s tím, jak žiji? Cítím, kde bych měl něco změnit? Co pro to udělám? Kde budu čerpat, abych měl v sobě radost? Jaký cíl si před sebe nyní postavím? Tak jako děti jsou na začátku, začněme s nimi i my.
Hodně radosti a Božího pokoje přeje

P. František


Srpen 2008

Tak jako přechod z jednoho roku do druhého je určitým okamžikem, kdy se lidé zamýšlejí a dělají různá rozhodnutí, chtějí něco změnit, tak také nyní v létě se blížíme k určitému rozhraní. Máme ještě měsíc čas, ale pak začne nový školní rok. Není to jenom změna pro děti, ale v každé rodině to znamená najet opět na jiný styl života. Pro nás ostatní, kterých se to třeba tak nedotýká, to může mít určitou symbolickou hodnotu. Nový začátek, škola života, stále se máme vzdělávat. Ne jenom studovat z knih, ale i přímo ze života. Kolik nových poznatků získáváme každý den. Jen je třeba je správně vyhodnotit a pak zabudovat do nejbližší budoucnosti. Připravme se v tomto měsíci na dobrý start, aby nejen děti, ale také my dospělí jsme přinášeli bohaté ovoce.
Hodně radosti a Božího pokoje přeje

P. František


Červenec 2008

Než se člověk naděje, tak je zde opět čas prázdnin, dovolených. Znovu si připomínáme, že člověk potřebuje i chvíle odpočinku, zotavení. Zároveň je to příležitost něco nového poznat, setkat se s druhými lidmi, mít i čas na společné zážitky s rodinou. Tak jako v minulých letech, tak i nyní chci připomenout, že nejde jen o občerstvení těla, ale že bychom měli myslet i na duchovní posilu a občerstvení. K tomu patří, i něco duchovního si přečíst. Začínáme rok se sv. Pavlem a tak možná i to by mohlo být pro nás určitou inspirací.
Přeji všem krásné prožití letních měsíců, potřebné zotavení a můžeme se těšit, že pak při nějakém setkání na faře, si budeme moci sdělit své zážitky.

P. František


Červen 2008

Během celého roku si postupně připomínáme události ze života Pána Ježíše a ze života svatých. Jsou i delší úseky v době adventu, vánoc, doby postní, velikonoc. Takovým delším úsekem je i měsíc květen, zasvěcený Panně Marii a na něj navazující červen, který je věnován Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Právě tento měsíc začínáme. Snažme se ho dobře využít. Ježíš je pro nás přece středem celého našeho života, alespoň by to tak mělo být. Jistě jsme si vědomi, že náš vztah k němu není zcela ideální. A teď se nabízí příležitost, abychom svůj vztah k Ježíši prohloubili. Nepochybujeme, že z jeho strany je vše připravené, otevřené. Teď je řada na nás.
Otevřené srdce pro Krista přeje

P. František


Květen 2008

Co nás čeká v měsíci květnu?
Tato otázka se zdá zcela zbytečná. Měsíc, který je před námi, je přece měsícem zasvěceným Panně Marii. Příroda se zahaluje květy, máme májové pobožnosti. Především se ale chceme dívat k Marii, jako k člověku, který se zcela otevřel vykoupení. Panna Maria nám ukazuje, jak máme spolupracovat s Boží milostí. V měsíci květnu nás také čeká slavnost, s kterou je Maria úzce spojena. Jde o Slavnost seslání Ducha Svatého. Apoštolé prosí o příchod Ducha Svatého, jsou tam i některé ženy, ale především se modlí Panna Maria. Svěřme se i my její přímluvné modlitbě, abychom byli naplněni Duchem Svatým.
Hojnost darů Ducha Svatého všem přeje

P. František


Duben 2008

Dobu postní, kterou jsme prožívali, bychom mohli přirovnat k výstupu na vrchol hory. Tím vrcholem byla velikonoční slavnost vzkříšení Ježíše Krista. Věříme, že jsme obdarováni Bohem potřebnými milostmi. Nemusíme o tom pochybovat, je to tak. Ale nezapomeňme, že teď vstupujeme do další etapy. Začali jsme dobu velikonoční a v té době padesáti dní se nám nabízí možnost více prohloubit svou víru. Jakým způsobem? Určitě o dar víry prosit, snažit se naplnit evangelium konkrétními skutky (víme, že víra bez skutků je mrtvá). Položit si také otázku: "Co znamenají svátosti v mém životě?" Více se otevírat působení Ducha Svatého. "Pane dej, ať čas, který máme před sebou, dobře využijeme. Zasáhni naše srdce, ať se promění a ať Ti zcela náleží. Nedej, abychom se od tebe vzdálili, ale naopak dej, abychom se Ti každý den víc a více přibližovali."
Boží požehnání přeje

P. František


Březen 2008

V tomto měsíci prožijeme závěr doby postní, který vyvrcholí svatým týdnem a slavným Aleluja. Poslední týden měsíce se bude krýt s velikonočním oktávem. Právě ty závěrečné týdny postní doby jsou příležitostí jak prohloubit vztah k Pánu Ježíši a s ním se pak radovat z jeho slavného zmrtvýchvstání. Nejde o nějaké vzpomínkové slavnosti, ale o hluboké tajemství naší víry, která nám umožní přímo hmatatelně prožívat radostnou naději pramenící z Kristova vítězství. Ježíš zasáhne naše srdce a budeme se s ním radovat. Vlije nám světlo v našich temnotách a posílí naši duši. Jen jedno je třeba, otevřít mu své srdce. Dny, které máme před sebou jsou k tomu velikou příležitostí.
"Pane Ježíši, pomoz nám, abychom odstranili všechny překážky, abys mohl přeměnit naše srdce, aby ti zcela náleželo."
Boží pomoc a požehnání přeje

P. František


Únor 2008

Ještě v nás doznívá atmosféra vánoc a již vstupujeme, a tentokrát tak brzy, do doby postní. Víme ale, že Betlém, jesličky, mají vnitřně velmi blízko ke Kalvárii. Dřevěné lůžko, které Kristus přijal, se proměňuje ve strom života. Přichází naděje, přichází nový život. Jistě můžeme nacházet celou řadu spojitostí i v našem životě. Jde jen o to, to správně rozpoznávat, dokázat to přijmout a správně na to reagovat. Právě doba postní je příležitostí se tomu učit. S důvěrou vstupme do této školy. Pán pro nás jistě mnoho připravil a povede nás.
K tomu si společně vyprošujme požehnání.

P. František


Leden 2008

Opět stojíme na začátku nového roku. Jistě se objeví otázka: "Co nás v tomto roce čeká?" Nikdo z nás neví, co všechno přijde. Celou řadu věcí ale můžeme ovlivnit. Záleží na našem vnitřním přístupu. Jsme připraveni postavit se různým obtížím? Máme zájem něčeho dosáhnout? Těšíme se na různá překvapení, která pro nás Bůh připravil? A nebo jsme již teď naladěni negativně a díváme se do budoucnosti s určitou skepsí? Vidíme věci již dopředu černě a jsme přesvědčeni, že stejně všechno špatně dopadne? Již tímto svým přístupem ovlivňujeme jak tento rok bude probíhat. Jestliže ale začneme s prosbou o Boží požehnání a denně se budeme k Pánu obracet s důvěrou o jeho pomoc, můžeme si být jisti, že rok 2008 bude rokem požehnaným. I když se objeví nějaké obtíže, s pomocí Boží je zvládneme.
A tak vám rád vyprošuji do nového roku hojnost Božího požehnání.

P. František


Prosinec 2007

Není možné začít tento měsíc, aby nezaznělo slovo ADVENT. Nejde jen o slovíčko, ale o to, co v sobě skrývá.
Celá doba adventu je duchovním programem, jak se otevírat přicházejícímu Kristu. A nejde jen o ty čtyři týdny před svátky Narození Pána. Je to program pro celý náš život. V době adventní máme možnost znovu "nastartovat", znovu se "rozjet". Je to čas Božích milostí a byla by to veliká škoda, kdybychom tento čas zaspali. Naopak: "Probuďme se, náš Pán přichází".
Aby se vám všem tato adventní doba opravdu vydařila, k tomu rád ze srdce žehnám.

P. František


Listopad 2007

Listopad je měsíc, který na lidi často působí depresivně. Krása podzimu končí, zářící bílý sníh, ten se teprve objeví. Ale nepřehlédněme, jak do tohoto měsíce vstupujeme a co prožíváme v jeho závěru.
1. listopadu je Slavnost všech svatých. Je to důvod k velké radosti. Zdá se, že hned následující den, Památka věrných zemřelých, tuto slavnost zastíní. Jestliže si ale uvědomíme, že na "Dušičky" můžeme pomoci otevřít naším zemřelým nebeskou bránu, tak je to opět důvod k velké radosti.
A čím končí měsíc listopad? Poslední neděle je Slavností Krista Krále. Je to koruna na závěr církevního roku. A pak již začne doba adventu, nový začátek. Prožijme s vděčností měsíc do kterého vstupujeme.
Boží pokoj do srdce vyprošuje

P. František


Říjen 2007

Měsíc, který prožíváme, má v sobě ještě záblesky z léta, ale jinak je zde již realita podzimních dní. A to je předzvěstí blížící se zimy.
Čtvero ročních období nám pomáhá více vnímat pestrost života a také si více uvědomovat, za co všechno máme Bohu děkovat. Také nám roční období připomínají fáze našeho života. Od zrození přes dětství a dospívání k zralosti a nakonec k závěru života. Proto i teď v říjnu máme o čem uvažovat, zamýšlet se nad svým životem a rozmýšlet, o co a jak usilovat dál.
Také je nyní vhodná doba něco si přečíst, na co jsme neměli tolik času. Uvařit si kávu nebo čaj, pohodlně se usadit a začíst se do něčeho hezkého.
A když se udělá ještě nějaký den hezky, tak neváhat a vyjít si na procházku. Přitom všem můžeme vnímat blízkost Boží.
To ze srdce přeje

P. František


Září 2007

Začíná 9. měsíc, měsíc září. Tak jako každý rok, tak i letos začíná tímto měsícem nový školní rok. Děti mají smíšené pocity. Na jedné straně je jim líto, že již končí prázdniny, ale na druhé straně očekávají s napětím, koho budou mít na jednotlivé předměty, co je asi nového očekává. A určitě se těší i na své kamarády, s kterými se třeba i celé prázdniny neviděli.
Začátek školního roku má ale dopad i na dospělé. Začíná změna v životě celé rodiny. Nějakou dobu bude trvat, než se všechno dostane do svých zaběhnutých kolejí. Když jsou nějaké změny, může to člověka docela vybočit a proto nesmíme zapomenout na to, co je pro stabilitu našeho života potřebné. Je to určitý duchovní řád, kde má zvlášť důležité místo modlitba. Nezapomeňme ale také na pravidelnou duchovní četbu. O prázdninách a dovolených byla k tomu mimořádná příležitost, teď je to ale nutnost ve víru všedních dní.
Vše dobré přeje

P. František


Srpen 2007

Začíná druhá polovina prázdnin a za chvíli se budou děti připravovat na začátek školního roku.
Nejen děti si chtějí užít zbývajících dní, které mají ještě před sebou, ale i my dospělí se radujeme z letních dní. Pravá radost je ale jen ta, která zasahuje nejhlubší nitro člověka. A zdrojem pravé radosti je Bůh. Nezapomínejme na něj. Znovu si připomínáme, jak jsou důležité chvíle modlitby. Být s Bohem, otevírat mu své srdce. Prakticky to znamená, najít si čas a najít si i vhodné místo, kde se člověk může zklidnit. Jen to, je předpokladem dobré modlitby. A co je ještě důležité? Opravdu se o modlitbu pokoušet. Zkoušet to znova a znova i když se nám to někdy třeba moc nedaří. A nezapomínejme i na společnou modlitbu. Ta má v sobě zvláštní sílu.
Požehnání do následujícího měsíce přeje

P. František


Červenec 2007

Prázdniny, dovolené začínají. Pro mnohé je to příležitost někam se podívat, něco nového vidět, prožít. Jsou to vzácné chvíle, které se již nikdy nevrátí. Mohou být možná podobné, ale nikdy nebudou stejné. Přijímejme to všechno jako dar od Pána Boha. Kromě radostných a pohodových prožitků mohou přijít i různé těžkosti, komplikace. I to má ale místo v našem životě. Je důležité prožívat svůj život s Bohem a to i ve chvílích odpočinku a změny. A tak nezapomeňme v létě na modlitbu, návštěvu kostela a mše svaté, přečtěme si i něco duchovního, na co třeba nemáme během roku tolik času. A co ti, kteří se nikam nedostanou a musí zůstat doma? I doma si můžeme vytvořit určitý "prostor", prosadit si změnu v tom, jak prožíváme své obyčejné dny.
Pán vám žehnej!

P. František


Červen 2007

Po měsíci, který byl věnován Panně Marii a kdy jsme se snažili nechat se vést jejím příkladem pod její ochranou, vstupujeme do měsíce, kde chceme být zvlášť blízko Pánu Ježíši. Máme před sebou Nejsvětější srdce Ježíšovo, které nám symbolizuje Boží lásku. Zároveň je to výzva, abychom i my více milovali.
Láska je základ pro všechny vztahy v na-šem životě. A tak se můžeme ptát: "Jak miluji?" Opravdově, nezištně, bez přetvářky? Je tato láska provázena vnitřním pokojem, radostí? Najděme si čas na zkoumání svého srdce. Dívejme se přitom na vzor pravé lásky v srdci Ježíšově. Kéž by se nám podařilo více se k němu přiblížit.
To všem ze srdce přeje

P. František


Květen 2007

Maria je ta, která se za nás přimlouvá u Boha v nebi. Je pomocnicí na cestě za Kristem.
V měsíci květnu se zvláště k Marii obracíme. Jednou z takových hezkých příležitostí je putování k obrázku na Jalůvčí. Vezměte děti, pozvěte přátele.
Krásné jaro plné požehnání přeje

P. František


Duben 2007

Velikonoce a jaro. Obojí je poselstvím o životě. Lidé to často propojují tak, že řeknou, že velikonoce jsou svátky jara. To je příliš zjednodušené a zploštěné.
Velikonoční svátky mají daleko hlubší obsah než pouze přicházející jaro. Ježíšova oběť na Kalvárii otevřela člověku nový pramen života. Smrt, duchovní smrt, byla přemožena. Kdo se drží Krista, pramene života, vstupuje do nové dimenze života. Je to něco úchvatného, co přesahuje naše rozumové chápání, co ale rozezvučí niterné struny našeho srdce. Co je k tomu třeba? Vnitřně se ztišit, otevřít své nitro a nechat se zaplavit milostmi od vzkříšeného Krista. Nespěchat, být trpělivý, poprosit o potřebnou víru. Nejen prosit, ale i děkovat. Je za co.
Požehnané prožití svátků velikonočních

P. František


Březen 2007

M _ _ _ M > M _ _ U
Začínáme tentokrát rébusem. Mohlo by nám to posloužit při prožívání letošní postní doby.
To, co k životu neodmyslitelně patří, jsou povinnosti. Již děti mají povinnost chodit do školy, učit se. Doma s něčím pomoci. Rodiče mají povinnost starat se o děti, vytvářet prostředí domova. V práci má také každý dost povinností. Jako křesťané máme povinnost přicházet do kostela, řídit se podle Božích přikázání. Povinnosti neděláme moc rádi. Je to spojeno s obtížemi, vyžaduje to námahu, úsilí. Dá se to nějak změnit? Zkusme místo povinnost říci možnost. A právě to je obsaženo v našem rébusu. A podle toho se snažme i jednat.

P. František


Únor 2007

V neděli 14. ledna 2007 v 14:30 se měla setkat farní rada s farníky. Dohromady se sešlo, i s místním farářem, 5 lidí.
Díky těm, kteří přišli. Co k tomu říci? Vyjádřil bych to za nepřítomné větičkou:

Mně je to fuk!
Zkuste se nad tím zamyslet, jestli se vás to týká. Jestli ne, tak to pusťte z hlavy.
Poněkud zklamaný

P. František


Leden 2007

Vstupujeme do nového roku. Nevíme, co všechno přijde. Je to podobné, jako když děti začínají nový školní rok a otevřou sešit ještě nepopsaný. Něco předpokládáme, něco možná tušíme, ale s jistotou o tom, co bude, nemůžeme říci nic. Věříme ale, že Bůh ví všechno, že před ním není nic skryté. A proto začínáme tento rok s důvěrou v Boží vedení. Bůh nám ale svěřuje tento svět, máme jej spoluutvářet.
Znamená to, snažit se více vnímat, jaké plány má Bůh s tímto světem a také s člověkem. Chvíle ztišení, modlitby, jsou zde proto, abychom mohli Bohu naslouchat. To, co zaslechneme, bude inspirací pro naše činnosti a tím ovlivníme i průběh celého roku. A tak vidíme, že nakonec i na nás záleží. Proto mají smysl i dobrá předsevzetí.

P. František


Prosinec 2006

I když co nevidět začne zima, nás by mělo hřát vnitřní teplo blížících se svátků Narození Krista. Ale stojíme teprve na začátku doby adventní, doby přípravy. Smíme znovu začínat a už to je veliký dar. Poděkujme tedy za dobu, která je před námi a která nás pak uvede i do celého příštího roku. Na co se zaměřit?
Měli bychom se snažit více prohloubit vztahy mezi sebou věřícími, ale snažit se také více přiblížit lidem, kteří ještě nepoznali Kristovo evangelium. Advent, znamená příchod, příchod Krista a ten máme pomáhat druhým přiblížit. Modleme se za to, ale snažme se projevovat i více lásky. Právě skrze tuto lásku se mohou druzí dotýkat Kristova evangelia.
Požehnanou dobu adventní vyprošuje

P. František


Listopad 2006

Měsíc listopad začíná Slavností všech svatých a Památkou věrných zemřelých. Vzpomínka na naše zesnulé v nás vyvolá celou řadu vzpomínek z našeho života. Bývá to často provázeno melancholickou náladou a k tomu většinou přispívá i "dušičkové" počasí.
Letos bylo krásné slunné počasí v září a říjnu, jakoby ani podzim nechtěl přijít. Ale je jasné, že přijde. Upozorňuje nás, že i náš život dozrává, že má přinášet plody, a že se blíží ke svému závěru. To nemá být důvodem ke smutku, ale má v nás probouzet naději.
Závěr listopadu je spojen se Slavností Krista Krále a pak hned vstupujeme do doby adventní. Snažme se v těchto návaznostech prožívat následující týdny.
K tomu rád žehná

P. František


Říjen 2006

Začíná měsíc říjen, který je zvláštním způsobem zasvěcen Panně Marii a misiím. Je to velmi pěkná příležitost si připomenout, že právě modlitbou růžence na úmysl obnovy církve a rozšiřování Božího království v misijních oblastech začalo vznikat první ze čtyř Papežských misijních děl - Šíření víry (PMD-ŠV). U zrodu tohoto díla stála desetičlenná skupinka mladých lidí z Francie v čele s devatenáctiletou Pauline Marie Jaricot. Snažili se společně zapojit do šíření evangelia denní modlitbou desátku růžence (dnes všeobecně známou "modlitbou živého růžence") a spořením peněz na pomoc misionářům. Svatý otec Pius XI. ustanovil každoroční slavení světové Misijní neděle - dne modliteb spojeného s finanční sbírkou na misie. Misijní neděle se slaví vždy předposlední neděli v měsíci říjnu, letos tedy připadá na 22. října. Každoročně k této příležitosti píše Svatý otec poselství a zároveň národní ředitel Papežských misijních děl povzbudivý dopis. Provázejme misijní dílo modlitbou růžence.

P. František


Září 2006

Každý měsíc se něčím zvláštním vyznačuje. Co pro nás znamená měsíc září? Je to začátek nového školního roku. Některé děti se moc do školy netěší, jiné se již nemohou dočkat. Začíná období povinností, ale také období nového poznávání. V září také končí léto a začíná podzim. Buď můžeme prožít tento měsíc s určitým smutkem, že již končí letní měsíce nebo se radovat z plodů, které nám příroda nabízí.
Snažme se tyto úvahy převést do roviny duchovní. Celý život je školou a naším učitelem je náš stvořitel. Čemu všemu se člověk může naučit, když pozorně sleduje, co se děje v přírodě. Všechno nám zároveň může posloužit jako podobenství, podle kterého můžeme rozvíjet svůj duchovní život. Tak jako příroda vydává své plody, tak máme i my přinášet plody svého života. Jak vypadá letošní sklizeň? Kde se nám něčeho nedostává, nebojme se poprosit Pána, aby požehnal naší snaze.

P. František


Srpen 2006

Není to tak dlouho, co probíhalo mistrovství světa ve fotbale. Každý zápas má první a druhý poločas. Co se nezvládlo v tom prvním, o to se pak usilovalo v tom druhém. Někdy se rozhodovalo o vítězství v posledních minutách nebo v nastaveném čase. Jsou prázdniny, dovolené. První poločas máme již za sebou. Snažme se s větší pozorností prožít tu druhou část, kterou máme k dispozici. Život rodiny je obdobím prázdnin ovlivněn, pro ostatní to může být spíše určitou symbolikou. V každém případě je to čas, který nám Bůh dává, abychom jej dobře využili. Co jsme doposud prožili? Koho jsme mohli navštívit, s kým jsme se setkali? Nechali jsme i dostatečný prostor pro modlitbu, pro povzbuzující četbu? A jak to vypadá s naším osobním vztahem ke Kristu? Myslíme na něj hned ráno, ale i přes den a pak večer, než jdeme spát? Má v našem srdci přední místo?
Hodně požehnaných chvil přeje

P. František


Červenec 2006

Každé roční období má něco specifického. Začalo léto a s tím je spojeno zakončení školního roku a začátek prázdnin a dovolených. Opět je zde příležitost načerpat nových sil. Většinou také na začátku léta je čas pro kněžská svěcení. V tomto roce se v naší diecézi objeví čtyři novokněží. Je to dar, za který bychom měli Bohu opravdu poděkovat. Kněžské povolání není samozřejmostí. Uvědomujeme si to, když se zamýšlíme nad situací naší diecéze. Nejde jen o to, aby měl kdo sloužit mši svatou. Jsou zde další svátosti a tolik dalších úkolů (čas pro mládež, návštěva rodin, nemocných atd.). Dále pak vést věřící k tomu, aby se sami stali nositeli žitého evangelia. Nezapomeňme se tedy modlit za novokněze, aby mohli požehnaně působit, ale prosme i za další kněžská povolání. K tomu je ale také potřeba vytvářet správnou atmosféru živé víry v rodině. Ať i čas prázdnin k tomu slouží.
Požehnání rád vyprošuje

P. František


Červen 2006

V květnu jsme se svěřovali do zvláštní ochrany Panny Marie. Červen je měsíc, který je zasvěcen Srdci Ježíšovu. Srdce je symbolem lásky, Ježíš nás vybízí, abychom milovali celým svým srdcem. Na samotném začátku června se uzavírá doba velikonoční Slavností Seslání Ducha Svatého. V Římě se sejdou věřící z mnoha kontinentů, národů. Jde o setkání duchovních hnutí a komunit. Budeme prosit o příchod Ducha Svatého pro celý svět. Jen v Duchu Svatém může dojít k proměně tohoto světa. Mějme otevřená svá srdce. Červen je také měsícem, kdy končí škola a děti se těší na blížící se prázdniny . Co všechno budeme moci prožít? Nepředbíhejme, ale snažme se dobře prožít právě tento měsíc, který začínáme.
Požehnání rád vyprošuje

P. František


Květen 2006

Měsíc, který začínáme je nejenom měsícem květů, ale je to i měsíc, který vždy věnujeme Panně Marii. Leží zároveň v době velikonoční a to je doba, kdy chceme vrůstat do skutečnosti, že jsme vykoupeni. Nejde jen o to něco pasivně přijmout. Naopak nás to má vést k větší aktivitě. A zde je nám pohled na matku Ježíšovu velkou pomocí. Snažme se více vnímat, jak ona prožívala svůj život s Kristem. Od chvíle početí, jeho zrození, dětství a pak celý život až k hoře Kalvárii. Znovu a znovu zaznívalo její fiat - ano. Můžeme si i představovat jak silně prožívala skutečnost jeho vzkříšení. Snažme se jí přiblížit. Pod jejím vedením budeme více rozumět k čemu nás Kristus vede, jaký má být styl našeho života. Tak jako vždy i nyní rád k tomu vyprošuji požehnání

P. František


Duben 2006

V minulém měsíci jsme se zaměřili na přicházející jaro. Teprve nyní to začneme prožívat ve skutečnosti. To, co kolem sebe vnímáme vnějším pohledem, jak se příroda probouzí k životu, to budeme moci prožívat i v oblasti duchovní. Doba postní, kdy myslíme na utrpení Pána Ježíše, vyvrcholí jeho obětí na Kalvárii. Pak přichází temný hrob. Po chvíli temnoty budeme prožívat Kristovo vzkříšení. Vzkříšený Kristus přichází v plné záři. Snažme se dny před i po Velikonocích prožívat v tajemství vykoupení člověka. Týká se to každého z nás. Pán nám chce dát zakusit vnitřní proměnu. Přichází nový život. Ať Pán odstraní překážky v našem srdci, ať může naplno v nás působit. Vyprošujme sobě i druhým příchod Božího království. Ať Kristova láska v nás zvítězí.

P. František


Březen 2006

Blíží se jaro i když to na první pohled tak nevypadá. Ještě pár týdnů a pak se z něj již budeme radovat.
Začínáme také dobu postní. Určitým způsobem je to doba vážná, skoro až smutná. To proto, že myslíme na utrpení Krista a také si připomínáme své hříchy, své slabosti. Jestliže ale tuto dobu správně pochopíme a prožijeme, stane se pro nás základem pro pravou radost. To pak zažijeme o velikonocích při slavném Kristově vzkříšení. Jestliže dobře prožijeme dobu postní, najdeme si čas na modlitbu a zamyslíme se nad tím, co bychom měli změnit, dojde i u nás k osobnímu vzkříšení. V době velikonoční to pak můžeme vychutnat a postavit na tom další část svého života. Požehnanou a plodnou dobu postní všem přeje

P. František


Únor 2006

Je zima, příroda spí. Jistě se všichni těšíme, až přijde jaro. Budeme si pak moci vychutnat, jak se vše znovu probouzí k životu. Ale i zimní měsíce mají svůj význam. Příroda odpočívá, ve skrytosti se vše připravuje. Využijme i my zimní doby. Najděme si chvilku na četbu. Když otevřeme Písmo svaté, zamysleme se v klidu nad nějakým úryvkem a ptejme se, jak to můžeme více prožít ve svém životě. Zamysleme se nad tím, co nás nějak zasáhlo v uplynulých měsících. Co nás zneklidnilo, co nás naopak potěšilo? Jestli cítíme, že náš vztah k Bohu ochabl, tak je zde příležitost hledat způsob, jak v sobě probudit nový život. Jsme v mezidobí, ale nebude to dlouho trvat a začne doba postní, doba přípravy. I na ní je třeba se připravit.
Aby se to dařilo, k tomu rád žehná

P. František


Leden 2006

Běží vteřina za vteřinou, minuta za minutou, hodina za hodinou, den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem, rok za rokem. Čas se nezastavuje, stále běží. A přece psychologicky je to jiné. Někdy se čas vleče, jindy se přímo řítí. Záleží na tom, co právě prožíváme a jak to prožíváme. Když vstupujeme do nového roku, je to příležitost "nového začátku". Jako bychom se na chvíli zastavili a pak se pomalu rozjíždíme. Co nás v novém roce 2006 čeká? Nevíme. Možná něco matně tušíme. Co je ale důležité, uvědomit si, že chceme tento rok prožívat ve spojení s Bohem. Každý den, každý okamžik. Když budeme s ním, nemusíme se ničeho obávat. Můžeme se těšit na všechno, co je před námi.
Do celého roku 2006 ze srdce žehná

P. František


Prosinec 2005

Advent je velikou příležitostí pro nový začátek. Chceme odložit věci, které nás nějak zatěžují a s novým elánem se pustit do toho, co vidíme, že je důležité. Může to být i něco z minula, ale jde o nový přístup, nové zapálení. Připravujeme se na svátky zrození Ježíše. I v nás se má zrodit něco nového. Tak jako se děti těší na vánoce, tak by se i v nás měla probudit zvláštní touha a s ní spojená vnitřní radost. Slova: "Přijď, Pane Ježíši" by měla rozeznít celé naše nitro. Je v tom obsažena touha a prosba. Jen s Jeho pomocí můžeme něco změnit. On je dárce pravého života. Otevřme se Ježíši s plnou důvěrou. Jedině když on nás naplní, budeme moci obdarovat i druhé.
Do celé doby adventní vyprošuje požehnání

P. František


Listopad 2005

"Věřím ve společenství svatých". To společně vyznáváme každou neděli. Měsíc listopad začíná Slavností všech svatých. Je to den, kdy můžeme obdržet hodně vnitřního světla. Radujeme se z těch, kteří již dosáhli cíle a zároveň si připomínáme, že tento cíl je určen i pro nás. Hned následující den máme Památku věrných zemřelých. Máme možnost pomáhat duším v očistci, aby již také dosáhli cíle a mohli se radovat v nebi. Celý týden od 1. do 8. listopadu je nám k dispozici pro získání plnomocných odpustků. Splňme potřebné podmínky, ať můžeme co nejvíce pomoci. I my to jednou budeme potřebovat.
"Věřím ve společenství svatých" nás ale také vyzývá, abychom pracovali na vlastním posvěcení. Všichni jsme pozváni stát se svatými. Máme před sebou celou řadu svatých, kteří jsou nám dáni jako vzor na povzbuzení. Ze současníků si znovu připomeňme Jana Pavla II. a matku Terezu. Každému z nás dal Bůh určité schopnosti, nadání. To máme plně zapojit do našeho žití. Když prosazujeme cestu dobra, tím postupně dorůstáme do svatosti.
Co jiného vám mohu přát, než aby se to s pomocí Boží dařilo.

P. František


Říjen 2005

Měsíc říjen začínáme v naší farnosti 4. října poutní mší svatou ke cti patrona našeho kostela sv. Františka z Assisi. Ještě předtím si můžeme vykonat pouť 2. října do Prostředního Žlebu do kaple Andělů strážných. Jak budeme prožívat celý měsíc?
Víme, že měsíc říjen je ve znamení modlitby růžence. Je to modlitba, kterou se obracíme k Panně Marii, prosíme o její přímluvu, svěřujeme se jejímu vedení. Kam nás vede? Vede nás ke Kristu. A to nejen jako k cíli našeho života, ale učí nás Krista následovat již v životě tady na zemi. K tomu nám napomáhá rozjímání při modlitbě růžence o tajemství života Pána Ježíše. Počátek jeho života, dětství, jeho veřejné působení spojené se zázraky a uzdravováním, poučování učedníků i zástupů lidí, jeho utrpení a oběť na Kalvárii, ale také jeho slavné vzkříšení. Přitom můžeme sledovat jeho matku Pannu Marii a zamýšlet se nad tím, jak to prožívat i ve svém životě. Nemyslíme jen na sebe, ale prosíme i za ostatní.
Máme před sebou opravdu krásný měsíc. Najděme si více času na modlitbu růžence.

P. František


Září 2005

Je krátce po setkání mládeže celého světa v Kolíně nad Rýnem. Katedrála je zasvěcena Třem Králům. Mudrci přišli, aby se klaněli Kristu. V Písmu čteme: "Vrátili se do své země jinou cestou." Nejen mládež, ale také my jsme vyzváni, abychom se vydali jinou cestou. Znamená to, že má dojít k určitému obratu (obrácení) v našem životě. V čem by to mohlo být? Tuto otázku by si měl každý položit. Dám zde několik konkrétních otázek, které by nás mohly trochu vyburcovat.

  • Proč nechodím alespoň jednou nebo dvakrát v týdnu ve všední den na mši svatou?
  • Zúčastnil jsem se někdy adorace ve středu večer?
  • Navštěvuji občas někoho ze starších nebo nemocných farníků nebo někoho v okolí?
  • Chci nějak pomáhat ve farnosti?
  • Kdy jsem si naposledy četl z Písma Svatého?
  • Mám zájem o setkávání ve farnosti?
  • ?????????

  • Jde o budoucnost naší farnosti.

    P. František


    Srpen 2005

    Letní měsíce, které prožíváme jsou obdobím žní. Dozrává obilí, sklízíme některé plody , které jsou pro nás osvěžující. Jistě se nám přitom vybaví různá podobenství, která Pán Ježíš vyprávěl, která se týkají rozsévání a také sklizně. Víme, proč je vyprávěl. Je to poselství pro nás. Jaké semeno zaséváme, jak připravujeme půdu svého srdce pro slovo Boží? Jaké plody přinášíme, jaká je a nebo bude sklizeň?
    O tom všem můžeme nyní více uvažovat, ale především pro to něco dělat. Znovu mohu připomenout modlitbu, četbu z Písma svatého a také chvíle zamyšlení nad tím, jak prakticky spojovat víru a každodenní život. Jestliže dobře využijeme těchto týdnů, přinese to změnu v našem životě. A pak se můžeme těšit, že také my budeme sklízet, a kéž by to byla úroda opravdu bohatá.
    Požehnání vyprošuje

    P. František


    Červenec 2005

    Jsou čtyři roční období a to jedno, léto, prožíváme právě teď. Do něj spadají i dva měsíce prázdnin a zároveň začíná druhá polovina roku. Je to jakýsi vrchol, přes který se přeneseme a pak již nezadržitelně všechno směřuje ke konci roku. Využijme dobře následující měsíce. Mají nám posloužit jak k odpočinku, tak také k načerpání nových sil. Je to zároveň příležitost navštívit známé a příbuzné. Také rodina může společně prožít celou řadu krásných chvil. Nejde jen o načerpání fyzických sil, ale také duševních. A také je to příležitost pro duchovní růst. V harmonii by se toto všechno mělo uskutečnit. Těšme se na to a važme si příležitosti, která se nám nabízí. Až se pak setkáme s našimi přáteli, třeba i při farním setkání, budeme si moci sdělit celou řadu zajímavých prožitků.
    K tomu, aby se vše vydařilo, rád posílám své požehnání.

    P. František


    Červen 2005

    Muchos saludos de República Dominicana! (Hodně pozdravů z Dominikánské republiky)
    Všechny moc zdravím a vzpomínám. Let i s mezipřistáními Praha - Paris - Puna cana - Santo Domingo trval patnáct hodin. První týden jsem strávil v Santo Domingu a v městečku Bonao, kde se slavilo eucharistické setkání v rámci Roku eucharistie. Tři dny od rána do večera (i přes noc) kolem Nejsvětější svátosti. V neděli 22. května vše vyvrcholilo odpoledne mší svatou s otcem biskupem. Vše v atmosféře nám nepředstavitelné. Hodně rytmu, zpěvu, emocí, bezprostřednosti. Program byl často přerušován zvoláním, které všichni opakovali: "Ať žije Kristus" a pak obrovský potlesk. Vyjádření víry - On je skutečně zde mezi námi.
    Toto vnitřní přesvědčení přeji i vám. Začínáme měsíc Srdce Ježíšova. Všude kde budeme, při všem co budeme dělat, ať zaznívá v našich srdcích: "Ať žije Kristus!"
    To vám ze srdce přeje

    P. František

    P. František v Dominikánské republice


    Květen 2005

    4. května 2005 bude naším otcem biskupem Pavlem Posádem posvěcen na Jalůvčí sloup s obrazem Panny Marie s Ježíškem. Když jsem byl před lety v Děčíně kaplanem, začaly dějiny tohoto místa. Našel jsem záznam, který pochází z konce srpna 1981:
    Tento zápis se týká umístění obrázku MTA (Mater Ter Admirabilis) na Maxičkách. Je to pro mne "malé poutní místo" a chtěl bych, aby se stalo i pro druhé. 8. května jsem našel v lese místo, kde jsem upevnil obrázek reliéfu MTA. Během 14. dní jsem v blízkosti označil stromy jednotlivými zastaveními křížové cesty. Protože obrázek vlivem povětrnosti zchátral, rozhodl jsem se nahradit jej novým. To se stalo o Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. 08. 1981. Následující týden jsem byl na exerciciích na Vranově. Při zpáteční cestě jsem zhotovil korunku, zastavil se s ní v kapličce v Rokoli a 22. 08. 1981, v den památky Panny Marie Královny, jsem obrázek na Maxičkách korunoval.
    Tehdy jsem svěřil Panně Marii obyvatele Děčína a okolí. Při hodině náboženství dostaly děti plánek jak se k obrázku dostat. Postupně sem začaly rodiny putovat. Já jsem byl přeložen do farnosti Krásná Lípa a v roce 1990 jsem se opět vrátil do Děčína. Obrázek byl několikrát nahrazen novým a nyní přichází chvíle, kdy bude posvěcen mariánský sloup. Je to příležitost, abychom nejenom začali mariánský měsíc, ale abychom obnovili své zasvěcení Panně Marii.
    Na její přímluvu vyprošuje požehnání

    P. František


    Duben 2005

    Tak jsme se přece jen dočkali. Přišlo jaro a také velikonoční svátky. Příroda se probouzí k životu a my slavíme Kristovo vzkříšení. Myslím, že bez nějakých velkých úvah je nám jasné, že je to výzva i pro každého z nás osobně. Máme se probudit k novému životu. V přírodě vidíme, že to staré odvane vítr nebo odnese voda. A pak již může všechno začít rašit. V duchovní rovině nás chce Duch Svatý provanout a zavlažit, aby se život mohl rozproudit. Otevírejme svá srdce. Jde o určitý proces, nejde o jediný okamžik. Máme před sebou dobu velikonoční, která vrcholí slavností Seslání Ducha Svatého. Vychutnejme si tuto dobu, ale nezapomínejme také prosit o příchod slíbeného Utěšitele. Hodně vnitřní radosti a Božího pokoje v příštích týdnech přeje všem

    P. František


    Březen 2005

    Ze Spojených států Amerických, státu Wisconsin, města Milwaukee Vás zdraví

    P. František


    Únor 2005

    Opět se přiblížil začátek postní doby. Tentokrát ale budeme prožívat postní dobu v roce eucharistie. Když byl Pán Ježíš pokoušen na poušti, přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby." Kdyby ďábel neměl zlé úmysly, byla by jeho výzva něčím krásným. Kámen je symbolem všeho, kde není život. Chléb je naopak symbolem zdroje života. Pán Ježíš přišel proto, abychom měli život. To je hluboce vyjádřeno při poslední večeři, když lámal chléb se slovy: "Toto je moje tělo." Toto lámání chleba pak pokračuje druhý den na kříži, když vydává své tělo v oběť.
    Snažme se letošní dobu postní prožít pohledem skrze eucharistii. Tam je těžiště Kristovy oběti, ale také našeho života. Otevírejme se více tomuto tajemství víry.

    P. František


    Leden 2005

    Vstupujeme do nového roku a stále ještě máme před sebou obrázek Betléma. Betlém se dá přeložit "dům chleba". V říjnu minulého roku vyhlásil Svatý otec rok eucharistie. Snažme se Betlém a eucharistii propojit. Dům je místo, kde se lidé shromažďují, kde žijí jako jedna rodina. Chléb je pokrm, který symbolizuje veškerou potravu potřebnou k životu. Chléb je tvořen z mnoha zrn, které se rozemelou, spojí a upečou. Když slavíme eucharistii, setkáváme se společně v Božím domě a vytváříme v Kristu jedno společenství. Když potom přistupujeme ke svatému přijímání, přijímáme proměněný chléb - Krista a stáváme se v Něm jedním tělem. Záleží jak na kvalitě setkání s Kristem, tak také na kvalitě vzájemného setkávání mezi sebou. To, co oboje narušuje, je hřích. Rok eucharistie bude tedy zároveň bojem proti hříchu. Ne jej zastírat, ale odhalovat a svěřovat jej milosrdnému Bohu ve svátosti smíření. Zároveň prosme o pravého ducha pokání.
    Pokoj a radost všem přeje

    P. František


    Prosinec 2004

    Slavností Krista Krále se završuje liturgický rok, tak jak jej církev prožívá. A opět vstupujeme do doby adventní. Začíná doba radostného očekávání. Postupně se rozsvěcují svíce na adventním věnci a také v našem nitru by mělo přibývat duchovního světla. Připravujeme se a těšíme se na příchod Pána Ježíše Krista. Budeme oslavovat Jeho narození, ale také si připomínáme, že jednou slavně přijde, až se dovrší dějiny tohoto světa. Nenechejme se zmást tím vnějším ruchem a zmatkem kolem nás. To hlavní se má uskutečnit v našem nitru. Zároveň se to projeví ve vztahu k druhým lidem. Podle toho pak také prožijeme svátky vánoční. Budou to svátky plné radosti a pokoje? Budou naplněné atmosférou lásky? To si nekoupíme v žádném z obchodů. To si můžeme vzájemně darovat, ale jen tehdy, když Bohu dovolíme, aby sestoupil mezi nás. Požehnané prožití doby adventní všem přeje

    P. František


    Listopad 2004

    Na začátku měsíce do kterého vstupujeme máme Slavnost všech svatých a Památku věrných zemřelých. Co je hlavním poselstvím těchto dnů? Nutně myslíme na smrt, ale jak ji vidíme ve vztahu k životu? Co v nás převládá, smutek nebo radost?
    O slavném milánském arcibiskupovi, svatém Karlu Boromejském, se vypráví, že jednomu umělci zadal namalovat obraz smrti. Po nějaké době mu malíř předložil skicu. Zobrazil smrt jako kostlivce s kosou v ruce. Biskup s tím nebyl spokojen. "Takto nemůžeš malovat smrt," vysvětloval rozhodně, "představ ji jako anděla se zlatým klíčem v ruce."
    Budeme se modlit za naše zesnulé, aby dosáhli věčné radosti u Boha v nebi. To je něco krásného. Aby naše modlitby byly účinné, je třeba očistit své srdce. Nezapomeňme tedy na přijetí svátosti smíření. Bude to prospěšné nejen duším zemřelých, ale také nám.

    P. František


    Říjen 2004

    Modlíme se každý den. Jistě se také modlíme modlitbu Otče náš a nejen jednou. Při ní také vyslovujeme prosbu: "chléb náš vezdejší (každodenní - vždy) dej nám dnes." Uvědomujeme si jakou hodnotu chléb má?
    Jeden anglický novinář provedl poučnou zkoušku. Koupil bochník chleba a postavil se s ním na živých křižovatkách ulic v různých městech. Na kolemjdoucích žádal, aby za ten chléb jednu hodinu pracovali. Došel k těmto výsledkům:

  • V Hamburku se mu vysmáli.
  • V New Yorku byl zadržen policií.
  • V africké Nigérii byli mnozí lidé ochotni za tento chléb pracovat tři hodiny.
  • V indickém New Delhi se v mžiku shromáždily stovky lidí, kteří za tento chléb chtěli pracovat celý den ...
  • Zdraví P. František


    Září 2004

    Opět začíná škola. Ale my víme, že celý život je školou. I tento příběh nás může poučit.
    Jeden bohatý člověk si stěžoval u svého přítele: "Lidé mne nemají rádi; říkají, že jsem lakomý a hrabivý. Přitom jsem ve své závěti zařídil, že můj celý majetek bude jednou patřit dobročinné organizaci." Přítel mu vyprávěl příběh o krávě a praseti: Prase přišlo ke krávě a naříkalo: "Lidé mluví vždy jen o tvé laskavosti. Připouštím: Dáváš mléko! Ode mne však mají mnohem více: šunku, slaninu, štětiny. A dokonce moje nožky zkonzumují. A přece mne nemá nikdo rád. Pro všechny jsem jen prase. Proč?" - Kráva chvíli uvažovala a pak řekla: "Snad je to tak proto, že já dávám v době, kdy ještě žiji."
    Mohlo by se to i nás dotýkat? Co myslíte?

    Zdraví P. František


    Srpen 2004

    Tentokrát budu vyprávět jeden příběh o spravedlnosti.
    Bohatá dáma, která na zemi hrála velikou roli, přišla do nebe. Petr ji přijal, uvedl dovnitř a ukázal jí krásnou vilu: "Toto je obydlí vaší služky." Tu si ta dáma pomyslela, když už moje služka má tak krásné obydlí, copak asi dostanu já?
    Pak jí Petr ukázal jiný, docela malý, ubohý dům a řekl: "Tamhle to je vaše obydlí." Dáma vzrušeně prohodila: "V tom přece nemohu bydlet." Petr odpověděl: "Je mi líto, ale z materiálu, který jste nám poslala, jsme víc postavit nemohli."
    Jak to vypadá s naším materiálem?

    Zdraví P. František


    Červenec 2004

    Začíná zvláštní období, a to je období dovolených a prázdnin. Běžný řád v rodinách se mění a to je vždy náročné. K tomu se pak ještě přidávají různé výlety, návštěva příbuzných, několikatýdenní pobyt v cizím prostředí atd. V závěru prázdnin si všichni nakonec oddechnou, že se vše znovu vrací do starých kolejí. Ale nezapomeňme, kolik nových zážitků můžeme v těchto letních měsících prožít. Je to vždy obohacující a to nejen pro děti. Člověk vidí celou řadu nových věcí, získá nové zkušenosti. Z nich může pak čerpat celý rok. Třeba i pro život farnosti se mohou stát tyto týdny zdrojem nového poznání. Při návštěvě jiných farností máme možnost poznat něco nového, co pak může pomoci při utváření života naší farnosti.

    K tomu, aby tyto měsíce byly pro vás zdrojem odpočinku a osvěžení, rád vyprošuji Boží požehnání P. František


    Červen 2004

    Skončila doba velikonoční. Prosili jsme o Ducha Svatého a chceme s Ním jít v následujících měsících. Hned na začátku června máme slavnost Nejsvětější Trojice a krátce na to slavnost Těla a Krve Páně. Při úvahách o tajemství Božího života se snažme pak více o osobní kontakt s osobami Otce, Syna a Ducha Svatého. Mysleme na to, že Bůh je naším Otcem. Otec, který nás má rád. Boží Syn Ježíš Kristus se stal člověkem, je jedním z nás. V Něm se dotýkáme samotného Boha. Duch Svatý přichází do našich srdcí. Toužíme po Něm? Otevíráme Mu své srdce?
    Bože dej, ať se naše víra v Tebe prohloubí, ať na Tebe co nejvíce myslíme, ať všechno co konáme, svěřujeme Tobě. Bože, dej nám zakoušet Tvoji láskyplnou přítomnost a buď naší posilou. Amen.

    V modlitbě spojený P. František


    Květen 2004

    Když se na jaře probouzí příroda, tak to na člověka zvlášť působí. Po zimě, kdy je všechno umrtveno se postupně objevují nové a nové známky života. Když zavřeme oči a zaposloucháme se, kolik to slyšíme hlasů různých ptáčků. Když začínají rozkvétat stromy, keře a různé květiny, kolik je to barev, vůní a různých tvarů květů. Je to krásné. Zvlášť v měsíci květnu se toto vše objevuje ještě ve větší míře.
    A právě v tomto měsíci se obracíme k Panně Marii. Chceme se snažit pod její ochranou Pána Ježíše následovat a otevírat se Duchu Svatému, kterého nám přislíbil. Vzpomeňme, jak se učedníci shromáždili a spolu s Marií prosili o příchod Ducha Svatého. Teď je řada na nás. Jedině v Něm se nám rozjasní a budeme moci přinášet Jeho plody. Kéž se nám v tomto měsíci podaří více pochopit úlohu Panny Marie a také více počítat s její přímluvou.

    Rád žehná P. František


    Duben 2004

    Blíží se závěr doby postní. Vše vrcholí Svatým týdnem, kdy si připomínáme slavný vjezd do Jeruzaléma, večeři Pána Ježíše s učedníky, následuje noc modlitby a utrpení v getsemanské zahradě. Přichází Jidáš a přivádí stráž, která Ježíše zatýká a vede před veleradu. Soud Pilátův, bičování, korunování trním, odsouzení k smrti. Křížová cesta, Kalvárie, smrt na kříži, uložení do hrobu.
    Všechno má tak rychlý spád a najednou jako by se čas zastavil. Ticho, smutek, temnota. Pak ale zazní slavné a radostné:

    "A . . . . . A"

    To si ale doplňte, až se ten čas dovrší.

    Požehnané prožití dnů, které jsou ještě před námi, přeje P. František


    Březen 2004

    Jaké myšlenky přichází v tomto měsíci?

    Začátek doby postní.

    Máme nového biskupa, který skrze své heslo volá: "Zajeď na hlubinu."

    Přichází jaro.

    To všechno jsou výzvy k novému životu. Znovu začít, znovu se rozhodnout. To je obsahem i celého evangelia, které nám Pán Ježíš přinesl. K novému rozhodnutí pro něj, je třeba i určité odvahy. Máme celou řadu nahromaděných zkušeností. Některé by nás měly povzbudit, ale některé se možná stávají i překážkou, berou nám odvahu. Nenechme se ale odradit. Nebojme se i prosit o potřebnou odvahu.
    Co víc ještě potřebujeme?

    Boží požehnání vyprošuje P. František


    Únor 2004

    Je zima. Sníh, mráz. Život, jakoby se někde schoval. Je to příležitost, najít si chvilku, zavřít oči, ztišit se. Co mi napadá? Co samo přichází? Jestliže nic, zůstávám dál v klidu. Mohu vyslovit krátkou modlitbu, spíš jenom krátký vzdech. Opět se ztiším. Myšlenka, která mě napadne, u té zůstanu. Snažím se pochopit, kde se vzala, s čím souvisí? Co mi Bůh chce touto myšlenkou říci? K čemu mě vyzývá? Co ode mne očekává? Připojují se další myšlenky. Nechám je na sebe volně navazovat. Z nich začíná vystupovat jedna myšlenka, která sílí. Je to ta původní a nebo zcela nová? Ta bude tou nosnou myšlenkou pro nejbližší budoucnost. Možná jen na jeden den, možná na týden. Třeba se bude později znovu objevovat.
    Díky Pane, za tvé slovo. Zůstávej se mnou, provázej mne. Chci jít s Tebou. Díky, díky, díky.

    Všem Boží požehnání vyprošuje P. František


    Leden 2004

    Opět stojíme na začátku nového roku. Vstupujeme se dvěma novými událostmi. Byla zvolena nová farní rada. Tentokrát je počet jejích členů snížen na sedm. Zdá se, že při větším počtu členů je činnost farní rady těžkopádnější. Stále ale platí, že samotná farní rada nemůže nahradit skutečný zájem farníků o život farnosti. Proto hned na začátku roku vás prosím, abyste se znovu touto myšlenkou zabývali. Je před námi veliký úkol - nést evangelium druhým, získat další lidi, aby mohli uvěřit v Krista. To patří k podstatě života křesťana. Podívejte se na činnost Svědků Jehovových. Co děláme my? Jak se budeme hájit až budeme stát před Kristem v hodině soudu?
    Tou druhou událostí je jmenování nového biskupa pro naši diecézi. I toto je velikou výzvou, abychom usilovali o něco nového v našem životě. Všechno záleží na našem osobním životě. U sebe musíme začínat.

    Všem Boží požehnání vyprošuje P. František


    Prosinec 2003

    Člověk je už od své přirozenosti tvor zvědavý. Stále ho přitahuje něco nového. Jak děti, tak dospělí touží po něčem novém. Doba adventu dává příležitost, aby se tato touha mohla rozvinout. Advent je novým začátkem. Máme usilovat o to, abychom se stávali novými lidmi, abychom se přiblížili Pánu Ježíši. Je to zároveň příprava na nový rok. Co nás čeká?
    Naše farnost ale prožívá ještě něco dalšího. Opět jsou zde volby do farní rady. Mělo by to jaksi rozvířit hladinu našeho života. Nejen na povrchu, ale mělo by to proniknout více do hloubky. Vede nás to k myšlenkám, jak žije naše farnost, zamýšlíme se nad jednotlivými lidmi, kteří naši farnost utváří. Kdo by mohl v dalším období pomáhat, aby mohla farnost rozkvétat?
    Myslete na to, také se modlete na ten úmysl a také udělejte dobrá rozhodnutí.

    Boží požehnání do celé doby adventu vyprošuje P. František


    Listopad 2003

    Vstupujeme do měsíce, který má název podle toho, co kolem sebe vidíme na každém kroku. Všude je samé listí. Listy ze stromů, keřů, rostlin. Mají různé barvy, různé tvary. Jsou připomínkou života. Když se na ně díváme, připomínají nám také, že podobně jsme i my lidé různí. Máme různé povahy, různý vzhled, různé názory. Spojuje nás ale všechny, že musíme z tohoto pozemského života odejít. Hned na začátku listopadu máme Slavnost všech svatých. Na to hned navazuje Památka věrných zemřelých a týden, ve kterém intenzivně prosíme za naše zemřelé. Přitom se nám objeví celá řada vzpomínek na naše drahé. Zároveň ale přemýšlíme i o našem životě. Je to doba určitého účtování. Využijme těchto dní jak pro dobro našich drahých, tak také jako podklad pro změnu ve vlastním životě.

    Boží požehnání vyprošuje P. František


    Říjen 2003

    Na jaře všechno rozkvétá. Zvlášť to prožíváme v měsíci květnu, který je věnován Panně Marii. Nyní máme říjen a stromy se začínají opět zabarvovat. Tentokrát je ale podzim, příroda se začíná pomalu připravovat na zimní spánek. Měsíc říjen je také spojen s Pannou Marií. Tentokrát je to skrze modlitbu růžence. Této modlitbě je vlastně věnován celý rok. Svatý otec připojil ke známým tajemstvím růžence (radostná, bolestná a slavná) ještě další tajemství ze života Pána Ježíše (růženec světla). V měsíci říjnu máme příležitost opět se modlit růženec s větší intenzitou, aby se nám tato modlitba stala samozřejmostí. Denně bychom se měli pomodlit alespoň jeden desátek růžence. Panna Maria ve svých poselstvích stále znovu a znovu vybízela k modlitbě za obrácení hříšníků. Co může změnit tento svět? Jedině modlitba.

    Boží požehnání vyprošuje P. František


    Září 2003

    Je zde opět měsíc září. Končí prázdniny a začíná nový školní rok. Vše se soustřeďuje na děti, zvláště na ty, které jdou poprvé do školy. I my si můžeme zavzpomínat, kdy jsme šli do první třídy, co všechno jsme jen ve škole zažili. Jistě se nám k tomu hned připojí, co bylo dál. Někdo pokračoval ve studiu, někdo šel do učení, někdo musel hned nastoupit do práce. A jak to bylo dál? Co všechno se postupně připojilo v našem životě. A teď? Opět začíná nový školní rok. Může se zdát, že se nás to (kromě rodičů jejichž děti ještě chodí do školy) už netýká. Ale využijme začátku školního roku. Celý náš život je školou. Proto i my můžeme znovu začít. Začínáme další úsek našeho života. Prosme o Boží požehnání, udělejme nová rozhodnutí, nechme se znovu nadchnout.

    To všem, především farníkům, přeje P. František


    Srpen 2003

    Srpen je měsíc, kdy se ještě radujeme z léta, ale stále více přichází myšlenka na blížící se podzim. Mnoho plodů již dozrálo a další dozrávají.

    Jak snadno to propojíme se svým životem. Co již dozrálo a co by ještě mělo dozrát. V kolika směrech jsme ještě nezralými lidmi. Takovéto úvahy by nás ale neměly vést k ponurým náladám. Spíše jsou pro nás výzvou. Ještě je třeba to a to udělat. Jakým způsobem budu o to usilovat? Co by mi mohlo pomoci? Kde jsem se dopustil chyb? Jak v této věci začít znovu? Může se nám vybavit celá řada dalších otázek. Nejde o to, abychom objevili v tuto chvíli úplně všechno. Daleko důležitější je, abychom se s chutí pustili do toho, co již dobře víme.

    "Pomoz nám Pane, aby se naše srdce pro Tebe znovu rozhořela, abychom s láskou k druhým prožívali svůj život. Pane, buď naší posilou."

    Spolu s vámi vyprošuje Boží požehnání P. František


    Červenec 2003

    Tak jako každý rok, tak i letos, je zde konec školního roku. Začínají prázdniny, doba dovolených. Znovu je dobré si připomenout, že je to čas odpočinku, načerpání nových sil. A jedná se jak o tělo, tak i o duši. Právě péči o duši bychom neměli odsunout někam stranou. Duchovní stav naší duše není něčím okrajovým, ale naopak. Jedině tehdy, když nalezneme vnitřní pokoj, vyrovnání, budeme opravdu šťastní. Nezapomínejme tedy na modlitbu, duchovní četbu, setkání s lidmi, kteří nás povzbudí a posilní ve víře. Zvlášť bychom se měli snažit prožívat kvalitně slavení eucharistie. Ta je středem duchovního života, setkání s Kristem. To ale souvisí s očistou duše ve svátosti smíření. Udělejme si čas na zamyšlení nad sebou, na dobrou zpověď a pak poznáme, jak veliký je dar víry a že máme Bohu stále za co děkovat.

    Požehnání pro letní měsíce vyprošuje P. František


    Červen 2003

    Vstupujeme do měsíce, kdy končí jaro a začíná léto. Také je to měsíc, kdy končí školní rok. V červnu také myslíme na kněze. Celá řada z nich právě v tomto měsíci přijala svátost kněžství.

    A co si ještě zvlášť připomínáme, je srdce Pána Ježíše. Srdce nám připomíná jeho lásku k nám. Na tuto lásku máme odpovědět. Jak? Samozřejmě, že také láskou. Nejde jen o nějakou citovou záležitost, ale má se to projevit především skutky. Podívejme se na maminku, jak ta projevuje svoji lásku dětem. Také se s nimi pomazlí, řekne jim něco milého, hezkého. Ale kde se láska především projeví, jsou její skutky. Uvaří jim, vypere jim oblečení, vyžehlí, uklidí, atd.. Tam děti zakouší její lásku i když si to možná ani neuvědomují. My můžeme Pána Ježíše milovat skrze druhé. - Cokoliv jste učinili někomu ... mně jste učinili. - Jistě pak o prázdninách a dovolených oceníme toto naše úsilí.

    Vše nejlepší přeje P. František


    Květen 2003

    Jaro, vše začíná rozkvétat. Jak se vše stále více probouzí k životu, tak nás to vybízí, abychom i my v sobě nechali probouzet nový život. Doba velikonoční je právě tím obdobím rozkvětu duchovního života. Pro život v přírodě je důležité slunce a vláha. Pro duši potřebujeme oheň a rosu Ducha Svatého. Doba velikonoční je završena Slavností Ducha Svatého. Duch Svatý v nás završí dílo, které jsme započali v Kristu. Aby se tyto myšlenky a touhy mohly stát skutečností, svěřuje nás Pán Ježíš pod zvláštní vedení Panny Marie. "Hle, tvá matka." V tomto měsíci se chceme k ní více přiblížit, více se jí svěřit. Ona se za nás přimluví, aby Duch Svatý mohl v nás více působit. To, co se od nás požaduje, je náš souhlas. I v tom je Maria pro nás zářivým příkladem.

    Hodně radosti a vnitřního pokoje přeje P. František


    Duben 2003

    V tomto měsíci prožíváme přelom. Doba postní končí, začíná doba velikonoční. Kristovo utrpení a jeho smrt se přemění ve slavné vzkříšení. Jistě jsme všichni zasaženi událostmi ve světovém dění. Kolik utrpení a bolesti, smutek nad hříchy lidstva. Najdeme tam ale i sami sebe? I my jsme přispěli svojí hříšností k celkovému stavu ve světě. Je zde ale stále naděje. Tou nadějí je On - Kristus. Uvěřili jsme v něj. Žijeme z této víry každý den a nebo si na něj vzpomeneme jen když přijdou nějaké těžkosti? On je vládcem celého vesmíru, on je králem každého lidského srdce. Obracejme se k němu s velikou důvěrou. On zvítězil nad hříchem, nad smrtí. S ním zvítězíme i my. A to je důvod k pravé radosti. I když na nás doléhají různé zkoušky, různé kříže, s ním nakonec zvítězíme.

    Velikonoční radost vám a vašim blízkým ze srdce vyprošuje P. František


    Březen 2003

    I když je zima, jaro se nezadržitelně blíží. Čím se jaro vyznačuje? Všechno v přírodě se postupně probouzí. Stromy a keře nejdříve vypadají, jako by byly bez života. Najednou se ale objeví pupeny, které se postupně rozvíjejí. Pak vidíme zelenající se větve a v závěru je vše obaleno květy. To je jaro.

    Tento obraz nám může posloužit, když myslíme na život v naší farnosti. Ti starší jsou takovými kmeny, na kterých raší mladý život nových generací. Ale i v těchto kmenech musí být život, jinak se nemůže předat dál. I v přírodě vidíme stromy, které zmrzly a již nejsou schopny předat život dál. V přírodě vidíme také stromy obalené květem, které spálil mráz. Nemohou pak přinést plody. Je třeba, abychom byli všichni napojeni na zdroj života - Krista. Doba postní je příležitostí, jak se k Němu více přiblížit.

    K tomuto duchovnímu snažení rád žehná P. František.

    Napište nám Zpět do menu